Rozvodněná báseň naříká
po mléce klouže a zbytečně padá
do hlíny
tam ji žerou červi
mlhoviny i zajíci
zcela oddáni žaludku a záludnostem
větru ---
Pochopila jsem
že romantika je ode mne daleko
přes překážky ale není nutno běžet
stačí přejít běžné skutky
lidí
pokochat se pohledem
na vázu s krokodýlem
a nic víc ...
Jedno lízátko to však nevydrželo
přes domluvu mých kostí
a tak se musím smířit s tím
co upadne se stolu
medvědům
|