|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
V temnotách bloudím,
hledám své pravé já,
vždycky se rmoutím -
- jaký smysl tohle má?
Prázdno je všude kolem dokola,
do pláče mi je.
Je tu někde osoba,
která mě miluje?
V temnotách chodím jak bez duše své.
Jen Prázdno, nekonečná tma.
Už pomalu dobíjí srdce mé -
- je to jako děsivá hra!
Temnota duši mou zahaluje.
Prázdno je tu! cítím ho!
Temno rychle zaboduje.
Prázdno volá : do toho!
Oči se zavřou,
již necítím bolest, smutek ani stesk.
Mám v sobě jiskřičku života malou -
- nepatrnou na dotek.
Tak proto prosím někde tam nahoře,
nenech trpět srdce mé.
život mě už nebaví - nestojím o zábavy.
Tím by vše pominulo.
Trápení, pláč.
Komu by smutno bylo?
Proč jsem žila? nač?
Temno a Prázdno.... už zhasíná plamen mého života
Temno a Prázdno.... to, zahnalo mě do kouta
Temno a Prázdno.... můj čas nad již nadešel
Temno a Prázdno.... můj život odešel
Můj život ubíhá,
mé štěstí mizí,
mé JÁ už nedýchá,
mé tělo je mi cizí.
|
|
|