Kosmický host
Až poletíme ke hvězdám
tak já vystoupím z rakety.
Šťavnatý řízek z kotlety
a k tomu zlaté krokety
si v knajpě U Lagrange dám.
Zavěsím se někde v rohu
srkajíc megacloumáka
nasadím výraz světáka
a pak si v roli diváka
vychutnám to dílo bohů.
Bílo-zeleno-modrý kýč -
kouli na pólech zploštělou
uvidím viset přede mnou
s pletenou bílou čepičkou
jak roztodivný dětský míč.
Dojatou slzu mám též v plánu
však nesetřu ji kapesníkem
jen cvrnknu do ní prostředníkem
do oceánu pod rovníkem
žbluňkne jak plovák z hydroplánu.
Baron na kouli dělové
vezme mě s sebou cestou zpět
a i když Prášil je už kmet
zašeptám do ucha mu hned
o Zemi rýmy jalové.