Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Středa 27.11.
Xenie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
<zpátky Výlet z kolekce VLASTNÍ KOLEKCE - povídka
Autor: spacer (Občasný) - publikováno 19.7.2001 (00:22:55), v časopise 25.7.2001
Jízda autobusem pro nás nebyla moc příjemná.
Trochu jsem měl starosti se svou vysokou postavou se do autobusu vejít, protože byl plný.
Čeněk stál vedle mě. Byl o hlavu menší a tak se mu to i teď hodilo. Snažil jsem se přehlédnout to množství lidí.
Čenda chtěl, abychom se o letních prázdninách vydali k nim na chatu do Valašských klobouk, byli bychom tam odděleně , mimo spěch, ruch a starosti - úplně mimo.
Moc se mi nechtělo, prázdniny jsem i chtěl užít jiným způsobem a kromě toho jsem si bláhově myslel, že k nějakým penězům přijdu na brigádě(poslední průzkum potvrdil, že tolik peněz se trvale při střední vydělávat nedá) ... ale plahočit se s batohem plným oblečení?
Jet na Moravu 300 km až téměř ke slovenským hranicím?
Autobus se stylem ‘jízda jako prase’, jinak ‘brzda a plyn’, všinul do zatáčky: „Mirku, a co takhle tam pozvat nějakou Tvojí kamardku? Byla by srada,“ navrhnul. On jich tolik zdaleka neměl:
„O jedný bych věděl ...“ to je přesně ono. Žádná jiná se mi nepřiřadila do užšího výběru pro položený dotaz:
IF (((&Sranda *EQ ‘1’) *AND  (&Vylet *EQ ‘1’) *AND (*&Zabava NE ‘0’))) THEN(GOTO OUTPUTFORM). Bylo rozhodnuto! Pokud bych tam jel tak jedině s Michaelou.
Michaelu však musel někdo přemluvit. Dokázal jsem si představit Čeňka, jak sám sedí  v lese na pařezu, vychutnává krásy přírody( té anorganické) ... - on je takový samotář, ale já?
Bez společnosti delší dobu a umírám.
„Co bychom tam dělali?“ ptám se triumfálně a očkávm prohlášení, užívali pohody &Čeněk@imp.cz, nutno však  při kontaktu za proměnnou dosadit 5ti znakový parametr(Proměnná  je značena & ...), kterýžto je
CHGVAR &Čeněk ‘miler’ podle definovaného vstupu
VAR &Čeněk type(*char) (5  ).
Nutno k předešlém podotknout, že OUTFORM je procedurou a tedy není třeba ji definovat, systém ji rozpoznává automaticky( stejně jako proceduru PANIC_DEVICES či OUTFORM(podprocedura pro OUTPUTFORM).
Přiložil jsem i částečný dokreslující výpis z report zprávy pro třetí osobu -
Čeněk device         - received message -
Čeněk device         - compiled on highest severity 00 - *(Což je poslední dobou dosti často při mé komunikaci s jeho emulací pro periferní komunikaci přes port com3 )
Čeněk device         - sending message through com3:
„Nic ... já bych fotil a tak ...,“ sledoval můj obličej.
Čeněk device          - Message waiting for reply -
Na fotografování jsem zapomněl! To je jeho velkým koníčkem, na který nedá dopustit.
„Vždyť jde jenom o týden ...“ jak si může bejt tak jistej, že je týden o letních prázdninách tak málo?
Čeněk device          - Message waiting for reply -
Čeněk device          - Message waiting for reply -
Čeněk device          - Message waiting for reply -
Čeněk device          - Message waiting for reply -
                                        User pressed F1                                                                                          - Waiting for message from QSYSOPR -                                                                            QSYS 2024  You can enter  C ... for canceled message,
                                             R ... for reply(Need your message on com3),
                                             I  ... ignore message
                                             S ... skip message(message will be displayed before Starting system loading)
                                           or  G ... get message(only receive message function).
Já zvolil reply, zkompiluju,  přečtu si došlou zprávu a odpovím.
„Já budu taky vydělávat nějaký peníze. Nevím, jak byxch měl čas,“ konstatuji.
„Tomu rozumí dobře ... on a jeho povaha ... proč by se měl  nudit? Mu to ke štěstí stačit bude. „Já si to teda ještě rozmyslim,“ končím hovor na toto téma.
Chata byla připravená, tedy opět po roce obytná. Ještě, že jsem premluvil Michaelu(mail kontakt zatím není k dispozici - message from QSYSOPR), říkal jsem si. Jako vždycky jsem si připravil těžkou pozici pro přemlouvání, možná jsem byl k Čendovi i nespravedliv, když jsem Michaele říkal všechny jeho vlastnosti, jak jej znám. Od samotáře až zakřiklého v rozhodujících chvílích, až po rozumbradu.
První týden neměla čas a já jakoukoliv náladu na nějaký výlet.
Odjíždělo se tedy až 7.července a to v půl druhé vlakem na Vsetín.
Na chatu nás odvezl druhý den Čendův strýc. Byl to klasický člověk pln nenávisti ke kapitalismu, našel jsem v něm snad i nějakou tu oporu, co se týče „mc“ donaldů a jiných zpropadených bussinesů, jež jednou přerostou města. Pak už nikde nic jiného nezbyde, jenom oni a jejich konzum - vím dobře o čem mluvím, pracoval jsem tam zhruba rok a tam člověk zrova nezbohatne. Hned od počátku asi tehdy získal mé sympatie, neptal se mě, co škola a maturita, nechal mě žít, měl jsem tedy čas a mohl jsem na chvíli zapomenout.
„Je tam moc krásně,“ pochvaloval si strýc: „Teď tam bývá nejkrásněj ... je tam teplo, nemusí se tolik topit ... to v zimě se tam nedá vydržet.“ Kývám: „Dokonce jsem vám tam nasekal nějaký to dřevo, aby jste měli do začátku ... , ale bude potřeba něco přisekat, to vám vystačí tak na dva dny.“ Jeli jsme škodovkou, Čenda seděl vedle strýce, já seděl vzadu s Michaelou, jež pozorovala se zájmem Čertovu skálu, co jsme míjeli. „Čeňku, na jak dlouho jste teda přijeli?“ duněl jeho hlas vedle motoru. „Tak na ten tejden ..., “ brmlá Čenda.
„Kolik je to ještě cesty?“ zeptal jsem se strýce. „Tak dvacet kilometrů,“ odpověděl.
Už jsem zvědavý, čím mě obydlí v lese překvapí. „Ona je tak třicetšest kilometrů od Vsetína,“ doplňuje strýček. Přes tu motorovou hlučbu měl srozumiteln hlas: „Ještě tak těch patnáct minut.“ Přitakával jsem a chvílemi pozoroval Michaelu. Její bledě zelená očka mrkala ven na ten  svět kolem. By jsem rád, že jela s námi, vnášela tím zatím jedinou krásu do našeho výletu. Nevědel jsem, která část jejího těla více. Jestli její smyslné růžově namalované rty, její nohy ... ?
  Následovala cesta lesem Chvíli jsme šli po cestě vyjeté stopami pneumatik traktoru   (T.-RACK-TORu), které mi jediné ještě  připomínaly ten svět, co opouštím a kvůli kterému jsem sem jel. Ten les si mě  čím dál víc podmaňoval ... vstupovali jsme do něj hlouběji a hlouběji jako do ženy. Šli jsme směrem do tajných končin. Jen my tři se svými batohy a Čeněk krosnou, na cestičce, která navazovala na tu zničenou, dotčenou člověkem ...
Připadal jsem si jako ve snu. Chata nás vítala, Čeněk  zrychlilsvou nevýraznou chůzi, zrychlil se mu tep(cca 160 bpm). Stála tam, uprostřed lesa na konci světa.  Nikdo z nás nepromluvil ani slovo.
Když jsem si pak vybalil a vyšel ven před naše týdenní obydlí, byla cesta sem už dávno zapomenuta. Při táborovém ohni nám sova pŕipomínala operní pěvkyni, Čeněk pil horký čaj. S medem by to byla úplná hamonie. Spokojeně se usmíval, zatím, co já pozoroval hvězdy. The world away!
Michaeliny rty se rozśířily. Její úsměv mi připomínal, ž e všechno je otázka fantazie. Všechno je jen energie, ta příjemná zář barev rozlévající se všude po těle a my jsme teď v jiném světě. Když jsem se rozhlédl všude kolem, cítil jsem tu přírodu, mě dosud nepoznané tajemství.
Pozoroval její vlasy, jak nádherně se třpytí pod září plamene. Odněkud ke mě doléhala melodie, praskání připomínalo vyťukávání černošského rytmu upraveného přes mírný distortion( negative clamp level). Čeňkův hlas byl filtrovanou basou, amplitudově modulovaným zvukem,povídal něco hezkého Michaele .....
Vanutí větru spojovalo nónové akordy dlouhých krásnch tónů, vítr zdolával překážky, jež mu stály v cestě stejně elegantně jako mě líbala Michaela. Vanul svěže, byl zdrojem života a jednotlivé akordy se měnily. Jejich hlasitost a síla měnila svůj parametr s jejím hlubokým nádechem a výdechem, pohupování větve stromu vytvářelo stálý pravidelný rytmus. Čeněk se pohyboval v tomto rytmu, rytmu basového bubnu, toho energického impulsu, který zvedal napětí v jejich žilách, v jejich tělech.
Nebyla jim zima, bylo jim příjemně, jejich smysly i těla byla předmětem poznání toho, co s jedním poznat nelze.
Ležel jsem v trávě a pozoroval tu záři barev. Zatím vším byly hvězdy, blikaly, zhasínaly, ale také jasně zářily a předávaly nám část čisté enegie ..... perkusivní cvrčci se stávali součástí dlouhé skladby.
Pozorovala své vlasy. Byly  zlaté, byly to klásky ječmene, jasné a sytě žluté jako pole, jež pozorovala. Něco ji přitahovalo za tou krásou, šla a před ní bylo nové místo, kde ještě člověk nikdy nebyl a ona je první, kdo se tam dostal. Byla si jistá každým svým pohybem.
Vznášel se prostorem. Mohl se jenom tak lehce dotknout nebe vlastní rukou. Bylo příjemné a svěží, vše se mu klanělo k nohám a on byl tím, který objevil a prozkoumal nový způsob pohybu a života člověka. Šáhnul si na střechu jejich chatky, byla malá, jasně hnědá. Když ho nebavilo sedět na střeše, stačilo pohnout hlavou kupředu a opět vzlétl.



Poznámky k tomuto příspěvku
čtenář alice - 9.9. > Welcome to word hurdle a captivating word puzzle game that puts your vocabulary and problem-solving skills to the test. In this engaging game, your goal is to solve a six-letter word puzzle within six attempts.
<reagovat 
čtenář ANjisk - 15.10. > The stages are short but difficult in geometry dash, you'll likely crash and try again several times.


<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je osm + osm ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
zpátky   
1 (2)
 

 


Copyright Š 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by VᚠWEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter