Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.11.
René
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Balada z kolekce Aika´s First
Autor: Aika (Občasný) - publikováno 2.10.2003 (00:31:22)
další ve sbírce>

Balada

Prvně jsme se milovali

Když jsme teprv dozrávali

A tys´ tehdy lásko řekla,

Že bys´ nikdy neutekla

Nenechala ani mě jít,že bez sebe bychom nemohli žít.

Chodili jsme spolu pěkných pár let

A bylo nám co závidět

A pak jsi mě požádal tajně o ruku

A já za tvými zády viděla tu holku

Kterou tví rodiče ti vybrali

Ačkoliv celá ta léta říkali,

Jak mají nás oba rádi

A v lásce nám nikdy nebudou bránit.

A já miláčku tenkrát řekla „ne“

A utekla jsem naštvaně,

Vzdala jsem se tě bez boje

A tys´ tam v dešti stál tak bezbranně

Byls´ smutný a mnou raněný

A tvář sis zakryl dlaněmi,

Abychneviděla tvé slzy

A v tvé jindy veselé tváři brzy,

Byla vidět jen bolest ryzí

Já miláčku tenkrát chtěla

Aby nás tvá i má rodina viděla

Jak šťastni jsme v náš svatební den.

Na tebe, lásko, zbyla mi vzpomínka jen...

 

A pak jsem se tajně plížila,

Abych ji viděla – ženu, jenž měla být tvým osudem

Ve váš svatební den usmívala se ona

A smutnýma očima jsi pozoroval

Zda se neobjevím

Zdali jsi mě viděl – nevím...

 

A od toho dne

Nosil jsi mi denně jednu růži,

Nechával jsi ji za dveřmi

Já tě nechtěla vidět, ani ti otevřít

Srdce krvácelo, hrozně to bolelo

Nechtělo se mi příliš žít

Nosil jsi mi ty růže vždycky zrána

A náhle jsi byl stařec a já stará dáma

Tehdy přinesl jsi desetitisící růži

Nechal jsi jako vždy za dveřmi

Já stála na druhé straně a toužila otevřít,

Ale tys´byl rychlejší

Už jsi na ulici stálo

A já jsem za tebou vyběhla

V tom ozvala se hrozná rána

A já cítila jak padám...

Promiň lásko,

Neviděla jsem to auto,

Ty ses zděšeně otočil

Jako kdybys tušil,

Co se stalo

Rychle jsi ke mně utíkal,

Naposledy mě do náručí vzal

Něco v tvých očích bylo hrozně zvláštní

Já vím, že jsi nikdy nebyl šťastný

A dříve, než jsem naposledy vydechla

Jsem ti ještě řekla:

„celý život jsem tě milovala

za jiného se nikdy nevdala

promin, že musím odejít

drž mě pevně, teď naposledy“

 

Pak jsem se náhle probudila,

Celá ubrečená si uvědomila

Jak krutě zněl ten sen

A přála jsem si jen

Aby se nikdy nesplnil,

Aby náš život jiný byl

Se zvláštním pocitem šla jsem na naši schůzku,

A ty požádal jsi mě o ruku,

Řekl jsi:

„lásko vem si mě,

půjdeme spolu daleko a tajně

pak všem jen příjdeme říct,

že my dva spolu navždy chceme žít“

Já jsem tenkrát lásko řekla:

       „ANO“.

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
farišta (Občasný) - 2.10.2003 > ne. promiň, ale nelíbí se mi. jestli chceš vážně psát, zkus krátké věci zprvu, bude tě to nutit šetřit slovy, tady je jich strašná síla a v nich se utopila myšlenka. můj pocit, máš-li jiný, rád vyslechnu
<reagovat 
Kelly (Občasný) - 2.10.2003 > Já to nedočetla... příliš mnoho slov, příliš málo poezie... souhlasím s farištou, zkus radši něco kratšího, nějaký "výkřik" :o))))
<reagovat 
Adina (Občasný) - 2.10.2003 > Něco máš určitě v sobě a proto Ti doporučuji hodně číst a jak už bylo řečeno, alespoň z počátku své myšlenky vyjadřovat kratším způsobem.
<reagovat 
Naty (Občasný,Redaktor) - 3.10.2003 > Působí to spíš jako minipovídka a občasný rým v tom množství slov jakoby rušil.
Piš, piš, piš a porovnávej s tím, co čteš. Jiná cesta opravdu není.
Vážně zkus procvičovat na krátkých věcech.
Pokud se rozhodneš pro volný verš, dbej na to, aby téměř každé slovo mělo váhu.
Pokud chceš rýmovat, zkoušej třeba ty nejpřiblbější říkanky, ale snaž se o perfektní rytmus.
Alespoň já jsem se cvičila na tomhle.
<reagovat 
tetka vrana (Občasný) - 4.10.2003 > Louka tmavne modrým spánkem. Zvonky zvoní k usínání
Nese se k nám s lehkým vánkem dlouhé dlouhé dlouhé dlouhé povídání

<reagovat 
Aika (Občasný) - 11.10.2003 > dejme tomu.. díky za názor.. proč ne.. :-)
<reagovat 
Skafloc (Občasný) - 13.10.2003 > No... tady musim opet souhlasit s Naty. I ja mel tyhle zacatky a skutecne, psal jsem, psal jsem, psal jsem... az jsem byl spokojen (coz neplati o ostatnich :o) nepovazuju se za basnika a tak moje rada nemusi mit zadnou vahu... jen je to muj nazor.

<reagovat 
 Aika (Občasný) - 13.10.2003 > Skafloc> toto dílko bylo myšleno jako ministory.. snad jsem se špatně zapsala, nevím.... Vážím si každého názoru, byť mám pocit, že mě srazil na kolena.. nevadí.. o tom je život... a PS: pro všechny.. nepíšu taková dlouhá díla často.. to byl prvopokus o text.. snad příště budu lepší.. anebo taky ne... ahoj lidičky..
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + jedna ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
(1) 2 3 4
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter