Nejprve STRASSEBAHN (tramvaj) HANNOVER

V roce 1872 poprvé v Hannoveru vyjela tramvaj - nejprve koňka. V následujících letech síť rozšířily dvě společnosti. V roce 1892 se spojili a vytvořili Hannover Tramway Company. V letech 1893 až 1903 byla síť elektrifikována a rozšířena daleko do okolí města. Do roku 1901 dosáhla síť tras délky 163 kilometrů. Tramvajové tratě vedly až po Sarstedt, Hildesheim, Pattensen, Gehrden, Barsinghausen, Großburgwedel, Sehnde a Haimar.

Hundert Jahre später...

S postupem výstavby lehkého metra - stadbahn byla však od poloviny 70tých let 20. století většina tramvajových tratí v centru města uzavřena, částečně se to týkalo i jejich pokračování na předměstích. Poslední tramvajová linka 16 (Klagesmarkt – Hauptbahnhof – Königstraße – Zoo – Kleefeld/Nackenberg) provozovaná s kloubovými tramvajemi Düwag jezdila do září 1996. Klasická tramvajová doprava se tedy v Hannoveru stala minulostí.

Jaký je vlastně rozdíl mezi stadtbahn a strassenbahn?

Třeba ve výšce nástupišť. Ovšem rozdíl mezi provozem tramvají a lehkých drah, který by byl definován konkrétním rozdílem, není vždy důsledně rozpoznatelný. Existovaly tramvajové linky, které používaly tramvajové vozy k provozu na tratích lehké železnice, a tramvajové linky, které používaly lehké železniční vozy k provozu na tratích lehké železnice se zvýšenými nástupišti. Nejpozději od roku 1993, kdy nová lehká trať pravidelně jezdila s jednoduchými lehkými železničními vozy, ale na tramvajové trati byla použita dvojitá lehká trakce, přestalo rozlišovat mezi tramvají a lehkou kolejí. Od té doby byla poslední linka, linka 16, která byla provozována s konvenčními jednosměrnými tramvajemi Düwag, také označována jako Stadtbahn.

STADTBAHN (lehké metro) HANNOVER

Krátce po skončení druhé světové války přemýšlel velký hannoverský urbanista, prof. Hillebrecht, o vyražení tunelu pod Kröpcke v centru Hannoveru. O krátkých úsecích podzemní dlažby hovoří již memorandum s názvem „Rozvoj města Hannoveru“. Prostory pro rampy budou v následujících letech ponechány volné. Znovu a znovu se uvažuje o koncepci sítě.

V roce 1959 tehdejší ředitel ÜSTRA Dr. Lehner představil první konkrétní návrhy na síť podzemních tramvají. Není se čemu divit, protože i v Hannoveru prudce stoupá automobilová doprava a ubírá cestujícím dopravním společnostem.

V roce 1962 byl berlínský profesor Bruno Wehner pověřen vypracováním plánu sítě pro město Hannover. Spolková vláda zároveň začíná přemýšlet o tom, jak řídit dopravu ve vnitřním městě.

O dva roky později byla zveřejněna petice vyzývající spolkovou vládu, aby se podílela na zlepšení dopravních podmínek ve vnitřních městech. Přednost by měla mít veřejná doprava.

Plán sítě z roku 1964 od prof. Wehnera

V červnu 1965 hannoverská městská rada jednomyslně rozhodla o výstavbě lehkého metra v Hannoveru. Zároveň, že práce začnou na prvním úseku z Waterlooplatz do Wedekindstraße. To vše bez finančních závazků spolkové a zemské vlády.

Podle toho plánu se měly vybudovat dvě tratě s různými odbočkami, které se u Kröpcke protínají. V Kröpcke se schází celkem sedm větví trasy. Kromě kapacitních úzkých míst má tento plán další nevýhody, jako je dopad zpoždění na jedné trase na celou síť. Trasa na jih (Messe/Laatzen) by navíc musela být okamžitě vybudována jako souvislý podchod, aby bylo možné zvládnout plánovaný nárůst cestujících (podle tehdejších odhadů by linka B z Langenhagen/Zentrum do Laatzen/Zentrum stála kolem 317 milionů DM).

Netzplan 1966/Wehner-Plan

Plán sítě z roku 1964 byl proto znovu revidován. V důsledku toho byla naplánována druhá cesta na jih (přes Sallstraße). Vzhledem k tomu, že je nyní osm konců tratí, mohla by být plánována lineární síť se čtyřmi tunely. Tento nový plán sítě z roku 1966 neboli Wehnerův plán se stal základem pro veškeré další plánování a v zásadě platí dodnes.

TRATĚ (trasy) STADBAHNU

Síť stadtbahnu se skládá ze čtyř tratí, z nichž všechny se v centru města několikrát protínají. To znamená, že můžete dosáhnout všemi směry pouze jednou změnou. První plány byly vybudovat tunely v oblasti vnitřního města. Páteří Hanover Stadtbahn je síť vnitřních městských tunelů sestávající ze tří tratí. Tratě lehkého metra "Stadtbahn" se nazývají A, B a C a mají identifikační barvy modrou, červenou a žlutou. Zda se původně plánovaný čtvrtý vnitroměstský tunel D ještě zrealizuje, není jisté. D-trasa je zobrazena zelenou barvou.

trať A Oberricklingen/Empelde – Kröpcke – Hauptbahnhof – Lahe/Fasanenkrug (tunel Waterloo – seznam) - modrá
trať B Langenhagen/Vahrenheide - hlavní nádraží - Kröpcke - Messe/Laatzen (tunel Werderstr. - Engesohde) - červená
trať C Stöcken - Steintor - Kröpcke - Aegi - Marienstr. - Misburg/Kirchrode (tunel Lange Laube - Braunschweiger Platz) - žlutá
trať D Harenberg - Limmer - Steintor - Hauptbahnhof - Marienstr. Kronsberg (tunel Goetheplatz - stanice Bismarck) - zelená

Přestupní stanice lehkého metra by měla být:

stanice Kröpcke (tratě ABC)
stanice Hauptbahnhof (tratě ABD)
stanice Aegi (tratě BC)
stanice Steintor (tratě CD)
stanice Marienstr. (tratě CD)

D-trať (povrchová)

Trať D je jedinou ze čtyř hlavních linek, která nemá vnitroměstský tunel. Od roku 2017 začíná vnitřní městská trasa, která vede zcela nad zemí, na Raschplatz, severozápadně od hlavního nádraží, a navazuje na trasu D-West do Ahlemu na západě města. Další větev trasy, trasa D-Jih, není napojena na trasu D v centru města, ale je napojena na trasu C. Název „D-South“ je vychází z dřívějších plánů na připojení této trasy k D-tunelu, což nakonec nebylo realizováno. Z
LINKY STADTBAHNU

Po zprovoznění všech tunelových úseků v září 1993 fungovaly tyto linky Stadtbahnu, které využívají čtyř výše zmíněných tras:

linka 1: Nordhafen – Laatzen / Sarstedt
linka 2: Hauptbahnhof – Rethen
linka 3: Lahe – Wallensteinstraße / Mühlenberg
linka 4: Stöcken – Roderbruch
linka 5: Stöcken – Kirchrode
linka 6: Haltenhoffstraße – Zoo
linka 7: Fasanenkrug – Mühlenberg
linka 8: Langenhagen – Výstaviště
linka 9: Alte Heide – Empelde

Nad zemí:

Linka 10: Limmer – Rathaus/Friedrichstraße
Linka 16: Klagesmarkt – Kleefeld/Nackenberg