|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Jen houšť
Jen tmi se tmo a setři tvář,
ať tvar ten zřejmý není znát.
Tvůj bratr stín, ten sedmilhář
byl sláb, či nechtěl skrýt tu zář,
jíž bůh jí nechal v očích plát.
Jak ďábel sám mne souží dál
ten cit, jenž tenkrát si jen hrál
a dřív než chtěl pak sytý byl.
Jak marné žít! Když znovu vzplál,
už nelze vrátit jas těch chvil.
Jak sto let zpět by čas tu dých
a Mirosláwkův zněl tu smích.
Už pláče jazyk. Zbit tu byl.
Toť krása hoří jako vích,
i Macha by se z toho zblil.
|
|
|