Traktorista Franta Svoboda, byl hodný a klidný člověk s hloubavou duší a šikovnýma rukama. Nebylo na světě nic, co Fanouš, jak mu tady všichni říkali, neuměl. Tu opravil auto nebo sekačku, tu poladil rádio i televizi či mixér nebo kapající kohoutek. Všichni za ním chodili, když bylo třeba a Fanouš vždy řekl jen: „ To je maličkost matko“, a nikdy nic nechtěl. A tak mu babičky tu přinesly koláč nebo buchty, králíka nebo husičku. A Fanda cítíc se, o to víc zavázán pracoval dlouho do noci, jen aby byli sousedi spokojeni. Mnoho let to takhle fungovalo a všichni spokojeni byli. Zdálo by se, že zde může být konec, ale to je omyl, zde teprve příběh začíná.
Několik let po „sametové“ revoluci koupil u nás na vsi, dům po staré Hlaváčkové nějaký Vávra z Prahy. Chodil po návsi, jakoby mu patřil celý Horní i Dolní Maršov a pozoroval. Potkal toho, potkal onoho, a že prý mu neteče voda. „Řekněte Fandovi, ten to určitě spraví“, říkali všichni. A tak se pan Vávra obrátil na Fandu, jestli by se na to nemohl podívat. Fanda druhý den odpoledne přijel, obhlédl čerpadlo a spíš jen tak pro sebe zamumlal: „Nojo těsnění, vždyť jsem to tušil“ a odběhl do auta pro nové těsnění. Během hodiny už voda zase tekla. Vávra se zeptal, co je dlužen. „ No když mi dáte kilo, tak jsme si kvit“. Vávra se na něj podíval, podal mu stokorunu a zeptal se na doklad. „ Jaký doklad pane Vávra. Snad byste nechtěl, abych hledal účtenku“. Pozdravil a odešel. Ale Vávra, byl bývalý účetní a tak mu to vrtalo hlavou. I chodil a vyptával se. Šel od domu k domu a ptal se na Fandu. Tu mu řekli, že opravil žehličku a že dostal pár vajec, tu zase opravil pračku a dostal domácí kuřátko a jinde udělal nové rozvody vody a dostal husičku. A pan Vávra chodil a vyptával se a dělal si poznámky.
Bylo to na jaře loňského roku, kdy přišlo na městský úřad s rozšířenou pravomocí udání. František Svoboda, podniká bez povolení a po výčtu co za práci všechno dostal, dluží státu na daních, suma sumárum 12588,-Kč. Starosta si Fandu zavolal a ukázal mu to anonymní udání. „Víš co“, řekl Fanda, „já to přeci nedělám pro nějaký výdělek.“ I starosta musel souhlasit, protože u něj Fanda opravoval elektrické rozvody a nic si samozřejmě nevzal. Starosta mu sice dal půl zabijačky, ale dobrovolně. A tak se tedy na schůzi obecního úřadu dohodli, že Fanda dostane pokutu 500Kč.
Ani nevím, jestli tu pokutu Fanda někdy zaplatil. Ale co vím jistě, že Fanda již nikomu nic nedělá. Vysedává s partou štamgastů v restauraci U lípy a střídá piva se zelenou. A takový to byl hodný a šikovný člověk.
|