|
Intermezzo III - Na šnůrkách
Děti postávaj na rohu ulice
červené tváře od líčidel
zákazy vjezdu,
úsměv posetý rolničkami
zdmi obehnané touhy
srdce ze dřeva
ze země sbírají bolest
zavěšen na šnůrkách
některé dny jsou cesty nikam
v samotu ponořená šatna
děti tančí v kruhu kmene
město je sobě kulisou
tiché vzpomínky dětských snů, zadupaná víra žít
falešný potlesk, výsměch, zapomnění,
bílý sníh
nevinnost té trapné chvíle
toulky injekční jehlou
Konec představení
Některý dny ...
jsou všechny stejný
Loutky to dneska nemaj lehký
|
|
|