|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
O D V A H A
,,Tak ty si myslíš , že jsem odvážná?" zeptala se.
-----------------------------------------------
,,Ano, samozřejmě."
,,Možná máš pravdu. Ale bude to tím, že mě tomu měl kdo naučit. Povím ti o jednom malém učiteli.
Když jsem před lety pracovala jako dobrovolnice v stanfordské nemocnici, seznámila jsem se tam s holčičkou, která trpěla jednou neobvyklou a těžkou nemocí.
Zjistilo se, že se může uzdravit jenom tak, že dostane krev od svého pětiletého bratra, který tutéž nemoc zázračně přežil a vytvořil si v těle protilátky.
Lékař bratříčkovi vysvětlil, jak se věci mají, a požádal ho, jestli by byl ochoten své sestře krev dát. Viděla jsem, jak na okamžik zaváhal, jenom tak, aby stačil nabrat dech, a hned odpověděl: ,,Ano, udělám to, když to Lizu zachrání."
Při transfúzi měl lůžko vedle své sestry, díval se na ni a usmíval se, stejně jako my všichni, když jsme pozorovali, jak se jí vrací barva do tváří.
Potom zblednul a zvážněl.
Podíval se na lékaře, který stál nad ním a třesoucím se hlasem se zeptal: ,, Začnu umírat hned teď?"
Byl malý a špatně si vysvětlil, co mu předtím lékař říkal. Myslel si, že své sestře bude muset dát VŠECHNU krev.
----------------------------------------------------
,,Je to pravda, naučila jsem se být odvážná,, dodala,
,,ale jen proto, že jsem měla učitele."
( DAN MILLMAN )
|
|
|
