Bylo takový to zvláštní ráno,
slunce hřálo, na obloze vymetýno,
mě bylo fajn, asi mi to bylo přáno,
vstal jsem a začal zpívat, něco jako
"moje drahá, milovaná Tíno".
Zvláštní ráno, tančit se mi chtělo,
v melodii sladké do zahrady vonící,
naladěn, jak Adam v Ráji, to božsky znělo,
Ty a já, včera, vše se smělo, moje Tíno,
moje lásko, ještě spící.
Tančit se mi chtělo, noc jak víno,
zrála, od večera až do rána, s Tebou, víš?
Po schodech tmou, vedla jsi mě, Tíno,
hvězd jsme se pak dotýkali, líbali se,
šeptali a Tys řekla "smíš".
Až vzbudíš se, budeš sama, tak dobré ráno,
přeju Ti já i když spíš.
Sbohem, miluji Tě, moje Tíno, snad
o nás dvou teď dlouze sníš...
|