Zdolávám štíty hor, škrábu se nahoru,

plivu krev únavou, zatnuté zuby mám,

pluji vstříc osudu, napříč přes oceán,

v křečích si přiznávám, že hranici poznávám.

Boty jsem prošlapal, do bosa, do kolen,

přes lesy rozerván, přes pouště vysušen,

bojuji s počasím, rvu se já za sebe,

když si pak zaseju, sklidím zlo za tebe.

Rozpitván na oltář, přines jsem ovoce,

nehledám sultanát, nehledám v tmě slunce,

neprosím o milost, nečekám rozhřešek,

sedřu se pro zítřek, avšak... omdlívám pro dnešek.