Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Sobota 23.11.
Klement
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<zpátky O Dlouhánovi a kozách z kolekce Kukaččí kemp a jiný zhůvěřilosti
Autor: farářskej (Občasný) - publikováno 26.6.2001 (14:36:18)
další>
Vlak sebou cuknul, odlepil se líně od perónu, Dan šáhnul do kapsy na mantlu a vytáhl karty. Tím to začalo. "Snad nebudete hrát KARTY?" vykulila oči Šárka, co chodila s Dlouhánem, kterej k ní zahořel velkou láskou asi před tejdnem. Sluší se teda dodat, že s náma byla na vandru poprvý.
Moc jsme ji nežrali, v kuloárech spíš panovalo přesvědčení, že to byl jeden velkej omyl. Nohy měla kouzelný, to jo, bodejť by taky ne, masérku v nejmenovaným nočním klubu nemůže dělat nějaká důra s ráfama do XXL. Tady se otevíral v kuloárech prostor pro spekulace typu jestli ji náhodou ten kretén nesbalil krz prachy. Pozdější události potvrdily, že to opravdu tak bylo a Dlouhán samotnej se nechal slyšet, že "sbalit babu kvůli tomu, že má příjem, je volovina a nerentne se to".
Faktem zůstává, že v okamžiku, kdy se odehrávaly tyto události, byl plně na výši situace - nebo si to aspoň myslel - a netušil, k čemu se schyluje. Dalším faktem je, že nám ostatním stačilo pět minut čekání před nádražím na to, abysme si udělali konečnej obrázek. Pak si Šárka odešla koupit žvejkačky nebo něco v tom smyslu a my se srazili do kroužku. Dlouhán se takřka viditelně chvěl, co mu na ten jeho prezent řekneme. Dlouho jsme ho na pochybách nenechali.
"Nemá kozy," uryl Veverka. Aby byla fráze pochopena do dna, připomínám, že "mít kozy" znamená u nás v bandě holku, která 1) má poprsí, stejně jako 2) osobu, která má břink, šmrnc, švih, třídu, klasu, prostě kozy. Jasný? Dlouhán si to ovšomž vyložil po svým:
"Hele," řekl patřičně studeně, "za á ti po jejích kozách nic není, za bé kozy má, ančto jsem je viděl a konečně za cé: kozy nejsou všechno. Ty ti jídlo neuvaří," dodal.
"Áááá!" zajásal jsem, "umí vařit! Konečně se na vandru pořádně nažerem! Smrt konzervám!" a zamnul jsem si potěšeně ruce. Z Dlouhánovo pohledu jsem usoudil, že to nebude až tak horký. "Pokuď se jídla dotejčí," vyplivl pak znechuceně, "nažeru se já."
"No fajn, umí aspoň hrát karty?" přistoupil k praktickejm věcem Dóďa. Ten jezdil s Dlouhánem nejdýl a pokud je od sebe zrovna nerozeštvávaly nějaký křehule, byli spolu jako bratři. Přesto Dóďa i v týhle situaci působil klidným dojmem. Věděl, že každý křehuli jednou dojde dech a Dlouhán ocení jeho tvrdý chlapský rámě, aby se vynadával dosytosti, načež se spolu vydají vstříc novejm dobrodružstvím.
"Karty?" usekl Dlouhán nevěřícně klíčový slovo dnešního vandru.
"No, víš, až se nažereš, tak než ti vytráví, tak si s náma ona může..." dodal bezelstně Dóďa a Dlouhán zasyčel: "Můžeš si sám, šupáku," čímž diskuse zhasla, protože v tomtéž okamžiku se Šárka vrátila a byl jí plnej Dlouhánovo klín. To už byl skoro čas jít na vlak. No, ve vlaku Dan vyndal lupení a tím jsme se dostali do reálu, kterej už je obecně známej.
Chvíli bylo takový to hloupý ticho, jenom vedle v kupé řvali nějací opilci, mezitím Veverka odfutráloval kytáro a dotahoval struny, nakonec to Dan zamíchal a rozhodil na tisíc. Posbírali jsme si, chvilku jsme se jen tak pro formu hádali o talón a pak jsme se do toho dali. Aby řeč nestála, Dóďa nevinně nadhodil: "Až dojedem, budem muset nadělat nějaký dřevo, posledně po nás na kempu zůstávali nějací mlaďoši, takže to bude vybraný do mrtě. Víte, jací tihle mlaďoši jsou. Čítám, že si pěkně máknem." Dlouhán zabublal.
"Co tím chceš jako naznačit?" zaskřípal pak. Dóďa na něj vytřeštil oči přes vějíř dvouhlávek, kterej držel v ruce. "Povídám, že budem muset nadělat nějaký dřevo atakdál. Dělám řeči. Klobásím. Co je na tom tak divnýho?" Dlouhán zhasnul, Dóďa nechápavě zavrtěl hlavou a my se snažili nekoukat na Šárku, protože už při letmým pohledu na ni člověka praštily přes oči její ostře červený, dvouapůlcentimetrový akrylový nehty, v nočním klubu určitě docházející jistýho ohodnocení, leč na vandru hustě nepraktický. Veverka zmáčkl Betty uyndej a děj se hnul zase o kousek dál. Po několika písničkách, který jsme si všichni kromě Šárky polohlasně pobrukovali, Dan odstartoval další kolo tím, že řekl:
"Jářku, mohli bysme se zajít mrknout do lhotecký knajpy, třeba tam dneska bude ta servíra, pamatujete?" V Dlouhánovo chřtánu se zazmítalo těžký zachrčení. Pak řekl divným hlasem: "To chceš celej večír sedět v hopsodě, he?"
"To se mi snad zdá, tohleto," zavyl Dan. "Že to říkáš zrovna ty, kterej tam tak rád chodil!" Ohleduplně nedodal, že hlavním důvodem Dlouhánova výskytu v katastru byla výšezmíněná servíra.
"Hele," uryl Veverka kousavě (nejspíš ještě nezapomněl na tu aférku ohledně koz), "jestli tak chvátáš do kanafasu, tak klidně vyběhni napřed, my dorazíme pozdějc."
"Starej se o svůj byznys," zablejsklo se z Dlouhánova hlasu a Dóďa zareagoval.
"Hele, jestli si myslíš, že budeme celej tenhle víkend snášet tvý problémy, provázející změnu křehule, tak máš špatnou míru. Nic takovýho nebude. Seš dost velkej blbec na to, abys vytáhl na vandr holku, která nemá o stylu ani páru, to je ale jenom tvůj problém. Nikdo z nás ho tu za tebe nevyřeší. Ale taky to neznamená, že to budeme snášet. Tak se radši rozhodni, synu, jestli pojedeš s náma, nebo s křehulí." Chvíli bylo ticho a pak začal vlak jako na objednávku zastavovat v Jilešovicích. Dlouhán vstal, natáhl se nahoru pro ruksak a řekl směrem k Šárce: "Pojď, vystupujem."
Co nás udivilo a překvapilo, byla jediná věc,kterou jsme křehuli mohli přičíst k dobru: nediskutovala. Nejspíš počítala s tím, že vítězství bude stejně její a beztak se nudila. Vstala a vydala se Dlouhánovi v patách. Na to jim Dóďa, kterej seděl u dveří, zastoupil cestu, vzal mu ruksak z ruky, plynulým obloukem ho zase vyhodil nahoru a řekl potichu, skoro měkce: "My ti ho ve lhotecký knajpě pohlídáme."
"Jo," vydechl Dlouhán a se Šárkou v závěsu odešel. Vlak vyjel a my je naposled viděli z okna, jak si něco zajímavýho vyprávějí na peróně naproti. A tenkrát jsme Dlouhána viděli naposledy.
"Stejně neměla kozy," utrousil svou věčnou pravdu Veverka a udeřil v struny.


Poznámky k tomuto příspěvku
marjanka (Občasný) - 26.6.2001 > chi:) myslím, že hustě nepraktické nebyly jen ty nehty, ale celá křehule:)))
jenom bys měl vždycky napsat nejdřív varování... něco ve smyslu: "prudce vtipné", protože takhle tu nepřipravená hýkám a chrochtám a všichni na mě divně koukají:))) PS: a já mám kozy?;-)))))))))))
Body: 5
<reagovat 
blabolil (Občasný) - 26.6.2001 > Ha, ha, no, teď tady sedím a přemýšlím, jestli mám kozy. Když vezmu ty, co naděluje
příroda, stála jsem pravděpodobně na konci
fronty a jinak, no to musí posoudit ostatní.
Vzpomněla jsem si na výrok jedné mé kamarádky, která vždycky, když chtěla zdůraznit, že je jí to naprosto buřt, řekla.
"Mám to v kozách". V životě je mnohdy důležité mít to v kozách.
Body: 5
<reagovat 
farářskej (Občasný) - 26.6.2001 > Jo, taky se říkalo, že má někdo něčeho plný kozy (rozuměj: plný brejle, kecky, prostě že toho má dost) a na vojně se nás mazáci ptali "Máš kozy, vole?" čímž obmejšleli tyhle nádherný kousky dámský fýzis nemístnejma připomínkama. Začíná se nám tady klubat zajímavý téma do Fóra, zdá se :)))
Jinak kachno, jak tě znám: máš. A zatímco se ty tělesný mění s věkem, tyhle duševní zůstávají navždy pevný...
<reagovat 
Buick (Občasný) - 26.6.2001 > Já mám plný kozy svýho života...
Body: 5
<reagovat 
temnota (Občasný) - 26.6.2001 > je to prima povídka...
Body: 5
<reagovat 
jop (Občasný) - 23.7.2001 > m
<reagovat 
HACKMAN (Občasný) - 26.7.2001 > cteme to tady s ctenarkou Evou a musime ti teda napsat..genialni
Body: 5
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + čtyři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
zpátky   
1 2 3 4 5 6 7 8 (9) 10 11 12 13 14 15 16
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter