|
|
Nesmrtelnost - Milan Kundera > Počet zobrazení:2403 hodně dobrá věc..o životě, o lidech, o nesmrtelnosti:).. určitě stojí za to přečíst....vložil(a) čtenář > editovat
Komentáře:: venny > 06-09...Nesmrtelnost je hodna Nobelovy ceny. Škoda, že ji nedostala pjer > 06-09...Milan je hoden Nobelovy ceny nic > 06-09...mám jí ve svý el. knihovně, je jako kundera, neopakovatelná ztratila > 06-10...Nemám ráda koření se před Kunderou, ale tahle knížka je prima. Kul > 06-10...mně se to líbilo až do momentu, kdy vyplynulo, proč může být propchávání pneumatik neužitečné.
nemám rád, když mě spisovatel vodí za ručičku. pomíjivá > 06-10...Mně se moc líbila... je to zajímavá kniha a určitě patří do fondu (mimochodem na komparatistice ji maj v kánonu 100 nejdůležitějších knih historie jako snad jediného českého autora :))) kalais > 06-14...jo na komparatistce je v tom kánónu proto že jistý pán nebudu ho raděj jmenovat Kunderu miluje k zbláznění
a mně se tahle knížka nelíbila
sice chvílema dobrý...ale v konečné sumě...a co?...konstrukce a ukázka své inteligence...
Quotidiana > 06-14...Mně se teda líbila, moc moc moc :-) Když jsem ji četla, měla jsem pocit, že mi Kundera mluvi primo z duše .-) Liv > 06-15...Tento pocit mám pokaždé, když čtu Kunderova dílka. Z každé jeho knihy si vypíšu pár řádků, protože jsou tak strašně pravdivé. Nejvíc mi utkvěly v paměti jeho větičky na téma žárlivost (Valčík na rozloučenou). Ale pokud jde o celý příběh, jednoznačně u mě vítězí právě Nesmrtelnost. ztratila > 06-20...Za absolutně nejgeniálnější povídku do Kundery považuju jednu ze Směšných lásek, jak tam jistej stárnoucí seladon přinutí ze závisti mladýho novináře, aby místo svý krásný mladinký zrzavý pihovatý přítelky klátil starou doktorku Františku, která si při tom chce povídat o dětech a tak... především takhle scéna návštěvy se mi vždycky vybaví, když se řekne Kundera. Jinak je t výbornej spisovstel, ale jeho bezmezný adorování nechápu a je mi trochu proti mysli. panáček Bierhanzel > 06-21...tahle knížka mě nevzala... to spíš Směšné lásky mi přišly výborné... Liv > 07-21.....podle mě je ve Směšných láskách nejzajímavější Falešný autostop..docela děsivý PeterVillain > 07-29...Kundera je bezesporu jedním z nejlepších a nejvýznamnějších českých (ačkoli Francouzi si určitě myslí něco jiného) autorů - a román Nesmrtelnost je toho skvělou ukázkou. Samozřejmě i ke Kunderovi je možno mít výhrady, ale spíše k němu samotnému než-li k jeho dílu. Já vždycky tíhl k próze, jejíž součástí jsou úvahy z oblasti filozofie, estetiky apod. - někomu je však právě tato rovina Kunderových děl na překážku. Podle mě je však esejistika významnou součástí literatury - bohužel, ne každý (i dobrý) spisovatel dokáže napsat zajímavý a poutavý esej - Kundera je naštěstí výjimkou. ztratila > 08-04...pžiznám se, že jakkoli mám Směšné lásky ráda, Falešný autostop mi přijde málem nejmíŇ povedený. Určitě jsou tam lepší kousky... čtenář > 08-09...Jedna z nejlepších knih, jakou jsem kdy četl a přesto o ní ve škole nebyla ani zmínka...nechápu, zvláště s ohledem na tolik probíraný Žert
reflexe na komunismus je skoro ve všech samizdatech, ale pravdivou reflexi současného světa v knihách hodně postrádám. Je to takovou protiváhou všemu tomu re-beatu, který se teď objevil. Ten jenom protrestuje a shazuje snad všechno. Zato Kundera v tomto díle přiznal lidem vlastnosti, které v nich tahle doba vyvolává a to jak kladné tak zápotrné. Zároveň to propojení touhy po nesmrtelnosti vzhledem k osobnostím minulým a snaha pozměnit k určitému obrazu vlastní identitu...přesně popsal tu snahu o únik k vlastnímu obrazu obrovského já
i v tomto je ta kniha pro mě velice cenná, protože myslím, že je takovým malým, ale zato otevřeným přiznáním jeho ambicí polefka > 09-03...Nesmrtelnost je pravděpodobně vrcholem postmodernistické tvorby M.K., ale neřekl bych, že je lepší než Nesnesitelná lehkost bytí. Vadilo a vadí mi na ní především to, že Kundera věří až přespříliš ve svůj patent na rozum a pravdu, až moc se nechává unášet pocitem vlastní důležitosti. Ale i tak, nebránil bych se přečíst si to ještě jednou... čtenář > 12-01...A všici pseudointelektuálové milujou Kunderu...Ach, jak dojemné...pláču:-))) čtenář > 12-25...Znal jsem Kunderu jako lékaře osobně jako vzdáleného přítele a kolegu,těžko se mi hodnotí kniha,kterou jsem četl několikrát,byl vždy přemýšlivý rutinér,bez velké invence,rád citoval,ukazoval morituri,ještš jinak,na čem jsi pracoval Milane říká bůh jeho,na slávě svoji na Nesmrtelnosti,JP ostrich > 01-29...Asi nemá smysl psát sem nějak obšírněji, protože Nesmrtelnost je skutečné Dílo s velkým D. Přečetl jsem ji už nespočetněkrát, dokonce jsem si začal i psát stručný obsah kapitol, abych si mohl časem vychutnat kompoziční finesy, protože při běžném čtení člověk sice vnímá krásu tvaru, ale zároveň se v ní (rád) ztrácí. Je to mistrovské dílo - a Kundera sám moc dobře ví a v knize samotné reflektuje, jak bude zploštěno a (raději) v celku nepochopeno, jak z něj budou vytrhávány části a bude ukazováno "toto je autor", ačkoliv autor je zde především ten, kdo téměř s výsměchem ukazuje složitost a nejednoznačnost světa. Jímá mne závrať, když si uvědomím, jaké množství prvků, témat a forem musel Kundera udržet v jednotě. Závrať stejná, jako před Bachovou fugou. Rychlostí myšlení Kundera tak převyšuje většinu populace, že z toho logicky plyne osamělost, jen pramalá šance na skutečnou komunikaci bez toho, aby druhého "prokoukl" skrz naskrz, a tím jen pramalá šance na normální "spokojený-protože nevědoucí" život. Lidi nesnáší, když je někdo takto převyšuje, když jim někdo ukazuje, že prostě nemohou dosáhnout ani ke stavbě prvního patra katedrály. Proto měl třeba Mozart nebo Kunderou adorovaný Janáček tolik nepřátel. A Kundera je na tom stejně. Je v jistém smyslu (a dobře to ví) truchlivý bůh, nemající se příliš čeho v dnešním světě zachytit. Hledá tedy záchytné body v minulosti, nikoliv snad v celé minulosti, ale v tom, co z ní zbylo, v dílech lidí jemu podobných, se kterými se nemůže jinak setkat. Stavitelé katedrál mívají hořký život. Je až s podivem, že se nadaní lidé stále ještě semtam snaží dělat něco pro ostatní, brát "božský dar" jako závazek vůči lidstvu. Cynismus je - po poznání, jak se věci mají - bohužel až příliš oprávněný postoj k nevděčné společnosti. Za Nesmrtelnost Kunderovi nelze než poděkovat - mohl psát mnohem lehčeji, omámit čtenáře, aby dosáhl "úspěchu" (viz třeba současný světový bestseler Šifra mistra Leonarda apod.). Ale on zápasí sám se sebou a s nejlepšími díly minulosti, tak jako kdysi stavitelé katedrál. Buďme mu za to aspoň vděční.
|
|
Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený... |
|
|