|
|
|
|
Ostrov - Robert Merle > Počet zobrazení:324
Představte si ostrov, ostrov hněvu, ostrov lidské hamižnosti a chamtivosti, ostrov pohrdání, ostrov křivd, ostrov svárů, ostrov pomsty, takový docela malinkatý ostrov, velký asi jako lidská dlaň pro mravenečka putujícího čárou života od jednoho jejího konce ke druhému, stejně jako se člověk potácí od jednoho konce ke druhému vždy, když shodnou trasou vydává se brzy ráno do práce a večer zase zpátky, kdy potkává ty stejné tváře, jako by ho ten stereotyp měl uchránit před vnějšími vlivy i když mnohdy touží po změně, kterou si však zároveň nepřipouští a zakazuje, aby nebylo narušeno zdánlivé bezpečí jeho nicotné mrzce utajované ulity. Zdánlivé bezpečí malinkatého ostrova, na kterém se usídlí dvacetsedm lidských bytostí, z nichž dvanáct je žen a patnáct mužů, z čehož devět mužů je angličanů, ostatní jsou tahiťané. Ne, nemusíte se bát, že bych se pomátl a dával vám logickou matematickou úlohu. Mám jinou otázku. Co myslíte, jak taková situace může dopadnout? Bez ohledu na to, že pro všechny je všeho dostatek (tedy až na ženy pro muže), bez ohledu na dobu, bez ohledu na století? Kdo hádal, že otevřený válečný konflikt, ten se nemýlil. Děj se sice odehrává tuším v 17. století, ale na tom pramálo záleží. Průběh by byl shodný i ve století našem, ne-li ještě krutější. Konfliktu se snaží zabránit vždy a za všech okolností neutrální mírotvorce, který odmítá vzít do rukou zbraň a komukoliv jakkoli ublížit. Jeho jméno jest Adam Purcell a potýká se s myšlenkou, zda-li je opravdu zásada ctít každý lidský život správná nebo je lepší se jí vzdát a zachránit tak možná větší počet lidských životů. Byť na úkor jedné oběti.
É, Adamo, é! Purcelle můj milý, my co chceme vždycky mír, my militaristi míru, my vždycky odsouzeni k porážce jsme. Ke smrti v zuřící válce. Jest tomu dávno předtím než den mého zrození, milý Purcelle, co já prohrál poražen na hlavu, ale již při zrození smířil jsem se s tím rychle, tak rychle, že dnes ač poražen a poučen nejen ze svých chyb, mohu být a jsem odpoután, v rozletu šťasten kdykoli a svoboden!...vložil(a) Breptal
Komentáře::
čtenář > 06-22...Asi hodně čteš, viď. Kolik ti je, že máš takovej přehled o knížkách? Máš mé sympatie. Taky hodně čtu a ráda se podělím o tipy na knížky. Čteš Agathu Christie? Terezka
corkey > 12-22...Dobrej komentář...Přečtu si to...Zati m jsem od něj četl jen "Smrt je mým řemeslem" a to je taky moc dobrá kniha...Je to sice z trochu jiný doby,ale je alespoň je vidět,že mu jde asi cokoliv:)
|
|
Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený... |
|
|
