... to snad ani ne - spíš dotažení těch uvozovek - bez nich by to ovšem taky nebylo ono....

možná se ptám špatně, ptám-li se "jak" - možná je to o tom, "proč"....

Líbí se mi pasáž:  

 ...dnes

je      ten      den,  kdy

   v   rukou

ucítí            hlínu.

Je v tom přesně ten okamžik dychtivosti... před poznáním, jak marné je chtít cokoliv měnit, tvarovat, vůbec něco CHTÍT.

... ta písmenka by zasloužila víc přiblížit k sobě, takhle jsou to útržky, byť krásné.

Možná jsi to tak chtěl a vnitřní smysl tohoto uspořádání, jenž ostatním uniká, Tě uspokojuje.

Samotný text je stejně jako ta, na jejíž počest vznikl - nevšední a oslovující.

Já myslím, že naopak.

Jenže tohle je strašně subjektivní.

.... slovo-slovo-křídlo. a tak...

prostě zásah.

Z poslušné otrokyně by bolela brzo hlava mne.

Přání si plním sama - je to efektivnější.

Jinak mi jen není jasný Tvůj immer während podrážděný tón - sám házíš komenty typu "socha Ti dá pěstí..." etc. a nevinný vtípek tohoto ražení Tě vytáčí. Nevím. My dva si asi neporozumíme.

souhlas. navíc mi to spíš připomíná nákup v nějakém marťanském řeznictví - mimozemšťanka má na rameni nápis e-up.