|
U příspěvku:Pěkný den |
stín (Občasný) - 16.11.2000 > .. a mně se nesmírně líbí ten obraz rozevřené paprsčité dlaně - jakoby mě hladila . |
U příspěvku:Modlitba děvčátka |
stín (Občasný) - 9.11.2000 > Nemám slov, je to nádherné. Otevřené srdce. Díky. |
U příspěvku:Jabloň |
stín (Občasný) - 7.11.2000 > Prosté, poctivé, krásné. Díky. |
U příspěvku:Stopa v písku |
stín (Občasný) - 7.11.2000 > Tak tohle je OPRAVDU MOŘE. A tohle je poezie - Poezie - tak, jak ji mám strašně ráda. Hluboká, krásná, s živými obrazy, symboly, otázky, pochybnosti, věčnost. Jo.
Cítím tu doteky smíření.(?)
Díky. |
U příspěvku:Miss tisíciletí. |
stín (Občasný) - 3.11.2000 > Taky Ti děkuji - za to vyjádření (a hluboké vyjádření) - myslím, že to hodně muži cítí, ale málokdo to umí říci .... |
U příspěvku:Některé stromy kvetou v roce dvakrát |
stín (Občasný) - 3.11.2000 > Máš tak hluboké obrazy, tak vidím (snad podobně jako Ty) všechny ty barvy a vůně květů a ovoce (a to vše, co je "v nich") stékat dolů do kořenů - jak je to propojené - když kořeny dávají život tomu všemu - celé té koruně v slunci, a ona pak zase zpět to posílá kořenům, aby zesílily ... |
U příspěvku:Tulipány |
stín (Občasný) - 3.11.2000 > ... tichounké zvonění tulipánů ... NÁDHERA! - to je příjemné ráno od Tebe. Dík. |
U příspěvku:Obrazy smutku |
stín (Občasný) - 3.11.2000 > Mně se nejvíc líbil ten obraz ptáka Žalu nad hlavou - to když si představím, už bych žádná další slova nepotřebovala, ale ta slova to pak jemně stínují. Moc se mi to líbí. |
U příspěvku:Kat s krásnou duší |
stín (Občasný) - 3.11.2000 > Takové kaskádovité napětí. Překvapení. Nádherná! |
U příspěvku:Inventura vzpomínek |
stín (Občasný) - 2.11.2000 > Taky se mi moc líbí... jak se musí jít dál s nadějí přes jakoukoliv minulost, nenechat se zlomit. Co se týče formy -nerozumím tomu, ale krásně se čte, je krásná. |
U příspěvku:Lidská známá neznámá |
stín (Občasný) - 1.11.2000 > Martine, tak jsi mě touhle básničkou potěšil, ani nevíš, jak. Ale co když na to postupně přicházíš, tak to můčeš postupně přijímat a nezlomí tě to. Ale asi je hranice i v tomhle. Díky. |
U příspěvku:Zestárli jsme lásko |
stín (Občasný) - 30.10.2000 > Tak tohle mi připomněla S.Daliho, ktereho nemusím - tedy těmi roztékajícími se hodinkami, ale třeba "vteřiny ve vrásčitých tvarech olizují tvé unavené tělo - to se mi líbí. Olina |
U příspěvku:Černá hodinka |
stín (Občasný) - 30.10.2000 > Tak jsem říkala, že si jdu přečísr Tvé básně a byla z toho fotka ... tuhle Tvou báseň jsem už před časem četla a dokonce se k ní pak vracela. Líbila se mi, jen mě tehdy nenapadl žádný postřeh k ní. Máš pravdu, je mi příbuzná Tvá jakási úspornost, vytáhnout z toho všeho tu esenci, podstatu, máš překvapivé obrazy ... Je mi to příjemné a blízké. Možná trochu Václav Hrabě, kterého jsem kdysi milovala. |
U příspěvku:Odnikud Nikam |
stín (Občasný) - 30.10.2000 > Tak tohle je mé dětství. Tím jsi mě od svých dnešních poznámek vrátil zase do reálu. Ale tím nejlepším způsobem. Tomu říkám hloubka. |
U příspěvku:Jsi |
stín (Občasný) - 26.10.2000 > Krásné obrazy, krásná báseň. |
U příspěvku:Podzimní nápoj |
stín (Občasný) - 26.10.2000 > Sedím u okna nad řekou v chladné noci, položím knížku a najednou to je tu ... - jako bych to právě prožila, i stěmi těžkými vůněmi. Nádhera. |
U příspěvku:Prázdnota |
stín (Občasný) - 25.10.2000 > Tak si říkám, že třeba radostí z toho, že naplňuješ váčky těch druhých, naplní se i ten Tvůj - až to budeš nejmíň čekat. Možná. |
U příspěvku:Ararat |
stín (Občasný) - 19.10.2000 > Tak při pohledu na tuhle fotku jsem si vzpomněla na citát z knihy "Žízeň po životě " o V.van Goghovi, který jsem měla dlouho pověšený nad stolem: "Ta pole, co z nich vyyráží obilí, voda, co se žene tou roklí, šťáva v tom hroznu, i ten život, co proudí kolem nějakého člověka, to je všechno táž věc. Jediná jednota života je jednota rytmu." - přesně mám z téhle fotky naprosto hmatatelný pocit, že kámen i voda jsou ze stejného "těsta" - konejšivá fotka |
U příspěvku:Pieta - frontálně-laterální pohled |
stín (Občasný) - 18.10.2000 > Jakoby ho nesla ze tmy do světla... |
U příspěvku:Rákosí |
stín (Občasný) - 18.10.2000 > To bych si okamžitě pověsila někam hodně na oči, hodně, hodně zvětšené. |
U příspěvku:Flétnistce |
stín (Občasný) - 18.10.2000 > Úžasné obrazy - "v tvých dlaních skryté nitky žití" - třeba. Moc příjemný pocit z té básně mám. |
U příspěvku:Šeptání s Mořem o moři |
stín (Občasný) - 18.10.2000 > To, co Ti šeptala ta dívka, je moc hluboké a důležité - třeba to "přicházím až k samé vodě, skály avšechny stromy mne skryjí a já můžu brečet a křičet" - to je ten nenahraditelný pocit, že se do druhého vejdeš se vším, co máš - se všemi propastmi i výškami, je to vzácný pocit a nádherně tady vyjádřený, to samé o pokladech ve vodě - je v tom tolik smyslu. Je to moc krásný. |
U příspěvku:Ona |
stín (Občasný) - 13.10.2000 > Ano, krásná, krásná píseň. |
U příspěvku:Kaštanová víla |
stín (Občasný) - 13.10.2000 > Je to píseň ke krbu, tak se jemně houpá ... To bylo pohlazení. |
U příspěvku:UMÍRÁM NA ČEKÁNÍ |
stín (Občasný) - 13.10.2000 > Ta prázdnota, co je daleko horší než bolest, velmi sugestivní. Líbilo se mi to hodně. |
U příspěvku:Samota |
stín (Občasný) - 13.10.2000 > Taková černá vlna, postupně, krok za krokem tě zavalující, nechávající přeci jen dvířka pootevřená - podle mě výborné zachycení toho postupného narůstání. Moc to na mě působilo. |
U příspěvku:O mořích |
stín (Občasný) - 13.10.2000 > - dala bych tři za sebou. Jde to? |
U příspěvku:Naděje |
stín (Občasný) - 21.9.2000 > To je perfektní - "já si s hrůzou uvědomil, že včera je vlastně dnes" - tak si říkám, že asi by také velmi dobře platilo: "já si s ulehčením uvědomil, že včera je vlastně dnes". "Všichni potřebovali, aby bylo včera" - pokud je dnes včera, máme naději (snad je o těch stále nových začátcích na základech něčeho pohřbeného) . |
U příspěvku:Slovenské Valašško |
stín (Občasný) - 21.9.2000 > Že by tráva a zvonek? - Někde poblíž? (Už to jde vložit - nebyla jsem přihlášená - viz.následující čtenářský ohlas) |
U příspěvku:Marnost |
stín (Občasný) - 21.9.2000 > Tu písničku mám moc ráda a Tvé rozvíjení té myšlenky je zajímavé. Znala jsem taky takové lidi - začínám díky Tobě přemýšlet, jestli šlo vlastně o hádku dvou znepřátelených částí duše, jak jsem to vnímala, nebo o boj duše a těla ... Velmi jsi mě inspirovala. Díky. |
U příspěvku:Jitro požehnaných |
stín (Občasný) - 20.9.2000 > Myslím, že už teď cítíš, jak tou tmou, chladem a tísní k Tobě prosvítá první paprsek ... Vždyť "světlo je všude" . Moc přesvědčivě jsi to napsal, jdu si uvařit čaj. |