Teď je to můj styl, neříkám, že se nezmění.

Mně nevadí, že mě blondýna kritizuje, mně vadí, že se zjeví jen když se jí to zrovna nelíbí - proč mi teda nekrizuje všechno?

P.S: Blonýna: píšu možná blbě a nezáživně a není to hodno tvé pozornosti, ale mně to baví a o to mi jde víc než o chvalozpěvy

V hospici:-))

Ještě že to u nás takhle nechodí.

Jsou tam hodně pěkný místa, ale jako celek mě to nedostalo. Já bych řekla, že tam chybí právě ta podstata - prožitek atmosféry hospice - nechceš zajít na návštěvu? :-)

nepochopilas. Psala jsem že to nehodnotíš z jiného než básnického pohledu a to je fajn.

Smrt, Bůh, hospic - povrchnost, plánovitost, žebrání o soucit. Chápu. Dík za názor

Když už jsem u toho, já tam nepracuju, čímž jaksi odpadají jakékoli zásluhy.

Já po nikom nechci aby to hodnotil jako něco jiného než báseň. Můžeš to tak cítit, prosím, jak vidno, stejně to jinak nehodnotíš a o to jde.

Kolekce Život jen tak znamená jen to, že k životu patří všechno, ať je to trága nebo komedie. Ale zase, nemůžu po tobě chtít, abys to v tom viděla.O umírání se dá psát tak, jako o čemkoli jiném - patří k životu a mám trochu pocit, že se ho bojíš a připadá ti jako třináctá komnata, která se nemůže jen tak otevírat. Já to tak nevidím. A z toho mi pak llogicky vyplývá tvé tvrzení, že lidi díla o smrti hodnotí jinak. Ale to přeci není má vina. Mám přestat psát básně o smrti jen proto, že slovo smrt vyvolává soucit?

Předně je mi jedno, že ti to vadí. Správně je hospici, ne hospicu :-)

Reflexe z hospice je tam vedena právě proto, že to nejsem já, jen jsem to v první osobě napsala. S těmi lidmi už dávno neumírám. Dvojitého umírání jsem si všimla posléze, opravím ho, až přijdu na něco lepšího. Myslím, že mdlost zpracování je dost subjektivní, ale neberu ti to.

Můžu se zeptat - co ti přijde na umírání příliš velkého?