Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 29.11.
Zina
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Co se má zobrazovat 
Příspěvky
Kolekce
Autoři
Poznámky
Vyhledat příspěvek
 Seznam všech rubrik
Seznam rubrik
Próza
Poezie
Zpovědi, pocity
Miniatury,blbůstky
Recenze, názory
Překlady
Fotografie
Výtvarno, kresby
Grafika
Comics
Multimédia
Mluvené slovo
Hudba
Film
Divadlo
Co? Kdy? Kde?
Mystika, filosofie
Citáty
Vtipy
Cizojazyčný koutek
Odpadkový koš
Soutěže na Totemu
  

  
 Zajímavé odkazy
 Redakce Totemu
 Seznam Anket 
 Společná tvorba
 

 Tvé další možnosti

 Publikovat nový příspěvek
 Publikovat foto, obrázek
 Publikovat formulářem
 NápovidaNápověda

 Pomůžeme, poradíme

Potřebujete-li radu, napište nám zprávu na redakce.totemu@volny.cz.
   


 
 
 
Poznámky u příspěvků od vybraného autora : 25.strana
 
Typ zobrazení: nejnovější poznámky vlastní poznámky poznámky u vlastních příspěvků
U příspěvku:tekuté písky
whispermoonlite (Občasný) - 17.8.2009 > co k tomu dodat. je to náhul. a vůbec ani náznak pitominy. byl sem načatej, zpracovanej, umlácenej, a třetí strofa mě dorovnala. takže sem zase symetrickej.
U příspěvku:Mateřská štola
whispermoonlite (Občasný) - 17.8.2009 > stříbrný Horst!!!!
U příspěvku:IV.2.
whispermoonlite (Občasný) - 17.8.2009 > g morr> ještě se předělej na ženskej nick. a sem doma.
U příspěvku:Zimní domy
whispermoonlite (Občasný) - 17.8.2009 > ariel> zajímavý. zrovna tu morra trápím svými poznámkami a Wernisch, vedle jiných, mi tam taky někde padl a potom ještě poukaz na tu a tam se vyskytující líbivé obrazy. A právě tenhle text by patřil zrovna k těm populárnějším. To bych s tebou souhlasil. - jestli myslíš česnek česnek, to je dobrá věc, taky jsem ho čet bez násilí celej. (to je prostě internet, reagovat na poznámky starý šest let. ale pro mě i pro jiný příchozí je to současnost).
U příspěvku:IV.4.
whispermoonlite (Občasný) - 17.8.2009 > rozdíl je v tom, že já sem to vzal plnou parou přes surrealisty, abych se pak vynořil se svým vlastním hybridem, zatímco ty jsi volil několik jiných, postrannějších, nebo preciznějších cest. je tu něco z dada, z konkrétní poezie. z postmoderní grotesky na styl Wernische. hru se slovy však máme rádi oba, to je jasný, jen s jinými klíči.
U příspěvku:IV.3.
whispermoonlite (Občasný) - 17.8.2009 > "na nebi čluny" - např. jako líbivej obraz, abych se ti neposmíval naprázdno.
U příspěvku:IV.2.
whispermoonlite (Občasný) - 17.8.2009 > tak tady je to přesně černý na růžovým, o čem se psal. odkládání myší na talířek, les s plátky kostí na rtech. pro někoho možná samoúčel, efektní žonglérství (ale to se taky přece počítá), zvlášť když se to vyjme z celku. ale u tebe hraje i ta romantická struna. přírodní líčení, líbívé obrazy (a máš to, kýčaři. ha!), takže to neplave na vodě. nebo asi plave, to je dobře, že to plave. chci říct, že záleží na tý směsi poznaného, běžného, spolehlivého, do níž proniká ta zneklidňující neobvyklost, tlumená podoba šílenství, jež se nechce dát najevo bez obalu. proto to není jen efektní.

když už sem se do toho pustil, ještě mě napadá, jako by ty básničky chtěly mj. vyjádřit, jak by bylo pěkný fungovat v klidu a bezpečí, ale jak to nejde, protože se objeví les s těma kostma na rtech apod. proto bych řekl, že to nejsou obrazy na efekt. - takže teď se rovnou doznám. zrovna to jsem četl i v česneku a myslím, že mi to pomohlo otevřít si vlastní cestu k vyrovnání se s tím neodbytně zneklidňujícím, před čím nešlo zavřít oči. - tím myslím ve psaní.
U příspěvku:IV.1.
whispermoonlite (Občasný) - 17.8.2009 > rád jsem si tvůj styl po letech připomněl. nejvíc mě na něm vždycky zajímalo, jak tvý texty dokážou lehce zpracovávat hmotu, aniž bych přitom měl pocit, že mě tíží nějaké nezbytné jádro. to mě bavilo vyhledávat, ty místa na hraně mezi prázdnotou a ještě stále něčím.to se mi ostatně líbí u citizena. já tak jemně psát neumím. A potom takový ty odbočky, jejichž tvar je nepředpověditelnej a při nichž mám pocit, že sem ve světě, kterej mi je neznámej. umíš dobře rytmizovat opakování motivů. tohle v tvých textech stále prosvěcuje. taková zvláštní pošahanost, nebo vycentrovanost, to je lepší srovnání. A samozřejmě ten stále přítomnej, i když hodně taky zmírněnej škleb za textem. to mě vždycky štve, když vidím, že někdo umí vymyslet věci, který sou mi nedosažitelný. sem děsnej.
U příspěvku:Šestá
whispermoonlite (Občasný) - 16.8.2009 > čtenář> Tak tady zas budu reagovat já. Je-li ženský nick celá encyklopedie, pak ses buď dost špatně zeptal a chtěl ses ptát na něco úplně jiného, nebo je zcela mimo mísu argument téhle dodatečné poznámky.
U příspěvku:Šestá
whispermoonlite (Občasný) - 16.8.2009 > g morr> Tato zdánlivě jednoduchá zjišťovací otázka se ukázala být vskutku podnětnou. Myslím, že to patří k tvému ostrovtipu, ptát se zábavně a zároveň mnohavýznamově. Pokud jde o její věcnou část, odkážu tě na své poznámky, kde by se únosy mužských nicků také našly. Ovšem pro mě bylo inspirativnější přemýšlet dále o nakouslých souvislostech z předchozího komentáře.

Pokud jsem před nějakým časem zařazoval texty autorky k Seifertovi, mám nyní nutkaní svůj soud poopravit, určitě i na základě znalosti více jejích textů a zmínit spíš oblast expresionismu. Určitě ne Weiner, to by tu nikoho nenapadlo. Avšak Reynek a Trakl nebudou od věci, i když přebývají na odvrácené straně měsíce ve srovnání s autorkou. takže kdyby byli na totemu, můj komentář by mohl být v některých základních rysech podobný. Tím podstatným společným shledávám to, co jsem se poněkud nešikovně snažil vyjádřit odsunutím literárnosti do pozadí ve prospěch jiné složky, abych přivedl pozornost k tomu, že se nejedná o pouhé řemeslné výdobytky. Je to do jisté míry marné, ty básničky vždy budou na prvním místě literatura, a to, že vypadají tak přístupně, jakoby samozřejmě, že ty obrazy se tvoří jakoby samy a umožnují proudění, nemůže nic snížit na jejich literárně řemeslném zvládnutí. Všichni tři jsou schopni vytvořit prostor za slovy a sdělovat více než říkají slova.

Chtěl jsem však zdůraznit, že zde funguje jev, který se dá těžko postihnout literární analýzou. U Reynka, Trakla i Mbonity se do jejich textů dostává něco navíc, co z obyčejnosti dělá zvláštnost, a silnějším slovem vyjádřeno, i jedinečnost. Spočívá to v drobném, ale klíčovém posunutí úhlu pohledu. V důsledku se to projevuje ve výběru a uspořádání slov. Přirovnal bych to ke skládání puzzle, kde stačí dát něco trochu špatně a klíč do zámku nezapadne a obraz se nerozsvítí. S expresionismem se dobře pojí i zvýrazněná přítomnost prožitku autorského subjektu. Jakkoliv ve většině případů přítomnost autorského ega může básničkám ubližovat, v těchto případech je to naopak. Proto sebevzhlížení, jak to někdo nazval, i když já bych to označil za sebeuvědomění, sebe zvědomění není u těchto autorů planým narcismem.

Nemyslím samozřejmě, že by se setkávali v tématu, to už spíš v nějakém metafyzickém smyslu nadání svých textů živou silou, ale klidně bych to vyjádřil tak, že co je Reynek v transcendentnu, je Mbonita ve svých textech na zemi, nebo ve smyslech. Je to podobně intenzivní, podobně bezprostřední v obraznosti, podobně neznásilňované poetickými nástroji. Řekl bych, což je sice odhad mimo literární analýzu, že oba vyjadřují se srovnatelnou naléhavostí to samé, ovšem rozdílně v tom, v jakých světech se pohybují, o jakých světech ty básničky vypovídají. Jasně, naléhavost, prostota, čistota, to sou takový vágní slova, ale lepší tu nenacházím. A řekl bych, u obou také platí, že pokud čtenář nemá smysl pro jisté jemné odstínění vyjadřovaného, může jejich texty projít bez vzrušení, bez pozornosti. Tohle jsem u Reynka, kdysi pro sebe taky řešil. Z nějakýho pohledu by jeho věci mohly být označeny za kýč (i ve mně ja kus takovýho pohledu). Furt ty kočky, seno, stíny, sníh, ptáčkové a nevím co ještě. Jak rokoková nůše ve tmě. Ale je tam navíc ten prožitek, za nějž ručí autor, a to mají Reynek i Mbonita stejný. Zas končím u vyjádření, že je tam něco navíc. Mužskej a ženskej nick asi. :)
U příspěvku:Šestá
whispermoonlite (Občasný) - 15.8.2009 > Tady se zvlášť ukazuje, nebo stejně jako jinde, že na materiálu vůbec nezáleží, ale na tom, který slova jsou z celý slovní zásoby jazyka poskládaný dohromady. A nevadí, že při jejich skládání můžeš mít představu nějakýho materiálu, to stejně čtenář nevidí. Potkáváte se JEN na těch slovech, a už i ona jsou odlišná pro tebe a pro čtenáře. Přicházíte každý z jiné strany a na odchodu vaše cesty také svírají nějaký úhel. Vaše společná skutečnost jsou jen ona slova. Proto je tak důležité, nebo spíš nejdůležitější, jaká slova se objeví napsaná. Ono to zní samozřejmě, ale řekl bych že hodně autorů a autorek věnuje spíš pozornost svým průvodním představám a na slova zapomínají. Do textu se pak dostane jen něco. Nevznikne plná, nebo samostatná skutečnost.


Proč o tom píšu. U tvých textů je úplně jedno, jak jsou metaforické, nebo přímočaré. Dokonce bych chtěl říct i to, že nezáleží na jejich tématu. Tvůj tvůrčí princip, jak se mi jeví, totiž spočívá v tom, že nějakým způsobem dokážeš nadít každé slovo samostatným životem. Proto v těch básničkách něco je, a bylo by tam, i kdybys psala třeba o papučích. Ten trik sice je v tom, jaký slova vybrat a jak je poskládat, ale jeho původ vůbec nemusí být v literárnosti. Myslím, že to děláš z větší části neuvědoměle, nejsem si jistej, jak moc tenhle princip vnímáš. Ale funguje to. Proto se taky na tvoje texty nedají uplatňovat různá kritická měřítka. Ta totiž nejsou schopna postihnout to, co dává tvým básničkám život. Když se odvážím ještě jednoho odhadu. V podstatě na tom nejsi o mnoho jinak než většina autorů a autorek. Třeba co do používání různejch tvůrčích prostředků nejsi nijak výjimečně vybavená. Máš svůj styl, kterej stále používáš. Ten se taky příliš nemění. Co však ty básničky dělá jedinečný, a jak je vidět, nejen pro mě, je to, že je žiješ, abych to tak řekl. Ten život, kterej je v tobě, vtiskáváš do slov a to je hlavní princip tvýho psaní. Píšeš je neliterárně, čímž nechci říct, že jejich struktura není zvládnutá, spíš naopak, síla jejich struktury jde ruku v ruce s jejich neliterárním původem. A pokud mohu soudit, je tenhle způsob vzniku v souladu s tvou bytostí. Kritici, kteří tohle nejsou schopni vnímat, a z jejich pohledu klidně právem, protože pro ně je literatura něco jiného, se o tvé texty budou nejspíš nadále otírat a dávat jim různé přívlastky.
U příspěvku:Vteřina ticha v San Pau
whispermoonlite (Občasný) - 11.8.2009 > trochu mi vadí jen "podvečer vikýřů", zní to banálně a unaveně, a tvary "skryta a neodkryta". jinak jsem se nechal prodchnout celým textem a jeho křehkým kouzlem.
U příspěvku:Naděje
whispermoonlite (Občasný) - 11.8.2009 > pěkná povzbudivá básnička, musel jsem ji přečíst až do konce, protože mě zajímalo, jak to dopadne, nebo alespoň jak to bude dál.
U příspěvku:Neznám jméno
whispermoonlite (Občasný) - 8.8.2009 > že venku prší žáby a oči plné vrtulníků, to mi dělá radost. taky první dva verše sou zajímavý pro váhu dávné panny, nejsem si jistej, jak si ji představit.
U příspěvku:Zvěčněná
whispermoonlite (Občasný) - 7.8.2009 > chybí tomu trošku nějaká jiskra, nějaký kouzílko, to jen pro srovnání s tvými jinými básničkami. ještě se vracím k té strofě s taškami. možná je fádní, možná naopak nesamozřejmá, to mi dojde později.
U příspěvku:melancholia postcoito
whispermoonlite (Občasný) - 7.8.2009 > "Ve druhém patře//vítr rozhoupal mucholapku." To je pro mě.
U příspěvku:Hudbou vázanou
whispermoonlite (Občasný) - 6.8.2009 > pěkný čistý obrazy. je to takový žluto-bílo-okrový se špetičkou zelený.
U příspěvku:Transsibiřská
whispermoonlite (Občasný) - 6.8.2009 > první dvě strofy mám nejradši. jsou čistý a ostrý. zbytek je solidní, pro mě spíš víc takový dopovězení příběhu než opravdový drama. takový moc střepy. obraz s kostma až po "natahuje přítomnost" mě však zaujal.
U příspěvku:Znělá
whispermoonlite (Občasný) - 6.8.2009 > Chvíli jsem váhal, ale nakonec musím uznat, že je to docela sugestivní, jako bych to měl před očima. Hlavně první čtyři strofy maj barvu a ve slovech je život. vytváří to atmosféru, to určitě. ty poslední dva verše jsou trochu jiný. určitě tam taky patřej, ale já si do toho výrazu projektuju mírnou změnu ve směru vanutí. v posledních dvou slovech může být leccos, pěkně napovězený. může se jednat i o masožravej klavír. trochu zlověstnosti by sem v nich našel. takovej sem čtenář nepřející :).
U příspěvku:Tančím...příběh
whispermoonlite (Občasný) - 5.8.2009 > jafa> kýč je v mém chápání nápodoba, prázdná skořápka, která nevyžaduje vícevrtstevný kód. je možné i tuto skořápku narafinovat tak, že se bude tvářit jako něco víc, ale potom už se pohybuje v pro ni nebezpečné blízkosti původní tvorby. protože rafinovanost v sobě nese neprůhlednost, nesamozřejmost a zvrstvení kódu, neboť vedle nápodoby tematizuje i sám akt napodobování, v tomto případě rafinovaný proces, a to mi k výsledku dodává něco navíc. proto si těžko představím rafinovaný kýč, který by nebyl náchýlný k tomu být něčím víc, který by svou původní jednorozměrnost neznásobil v objekt, jehož kódy je nutné rozluštit a podstoupit při tom riziko nedorozumění. klasický kýč totiž nic neskrývá, nic nepředstírá, tedy kromě své vlastní povahy. v tom ale rafinovanost nenacházím. je naopak bez obalu srozumitelný. kýč, který by v sobě obsahoval i ten vtip, že by si byl vlastní kýčovitosti vědom a toto vědomí neskrýval, by už nebyl kýčem, ale parodií, perzifláží, ironií, nebo něčím takovým.
U příspěvku:"... - ."
whispermoonlite (Občasný) - 1.8.2009 > Zeanddrich E.> Finsbury Park, Holloway, Willesden, Harlesden, Neasden, Archway, Deptford, New Gate. A pak sou takový jako Peckham, Camberwell, Brixton, Clapham a větší část Hackney, jako Hoxton, Clapton, kam sem nos ani moc nestrkal. Ale podle tý jedný fotky s Rochester Florist jsi bydlel, nebo bydlíš někde ve východní části?
U příspěvku:Stín na hladině
whispermoonlite (Občasný) - 31.7.2009 > taky bych řekl, že to míváš buď víc masa, nebo víc metafyziky, ale často se to dobře sejde. tenhle text je fakt jinej, než ty reálně popisně vyprávějící. zde také něco směřujícího k symbolistnímu kýči, ovšem v silně intelektuálním balení, jež tomu přidává. proto bych to nezařadil do památníčku, nebo devatenáctistoletý čítanky.
U příspěvku:Dívce x
whispermoonlite (Občasný) - 31.7.2009 > pěkný přechody mezi metafyzikou a erotikou. nevím, co ti lidé nahoře čtou, ale označit tohle za holčičí zápisek, to je pořádnej metr. je tam několik veršů, který by holčička nenapsala. ten třetí, nebo poslední a vůbec myslím, že i všechny ostatní, protože ta poloha textu není holčičí. je do jisté míry i děsivá, to k tvým textům patří, jak poznávám. čtenáře často mate, zastíní téma, nebo jednotlivý motiv, a neviděj, jak se to k nim dostává. - a taky je stále poznat, s tím, jak jsou tvý texty emocionálně odfiltrovaný, jak je za nimi duše schovaná, že nelze určit, co je póza, co je stylizace, co prožitek. ovšem zároveň si říkám, že tahle otázka ztrácí smysl, protože odpověď by na vnímání nic nezměnila. slovnost slov se v tvým případě stává zřetelnější. o jejich živosti nepochybuju.
U příspěvku:Deprese
whispermoonlite (Občasný) - 31.7.2009 > zvláštní, zrovna tohle bych za kýč neoznačil, jako to dělají někteří zde. vůbec z toho na mě nesálá emocionální náboj, je to naopak až ostře řezaně střízlivý a zároveň plný prožitku. je pravda, že zrovna dnes mám na tohle náladu. ten chlad a odstup, kterej mi je v tvých textech často cizí, dnes to na mě působí dobře. jsou to úžasný miniatury na pevnejch základech. díky tomu se to dá číst dokola. tohle mám rád např. u Kabeše; a troufnu si říct, že mám sám zkušenost s tím, jak velký kusy ledovce sou skrytý za těmahle špičkama. a není divný chápat, jaký jiný psaní ti přijde potom jako kýč. sou to zcela odlišný přístupy. konkávní vs. kovexní, jestli se pod tím dá něco představit. - deprese je jedna z fází tvůrčího procesu a je rozdíl mezi textem, kterej se na depresi veze a tím, kterej jde proti jejímu proudu. ale to určitě víš.
U příspěvku:I. P. Pavlova
whispermoonlite (Občasný) - 31.7.2009 > tohle napíšu jen pro srovnání, a částečně s ohledem na včerejší debatu, i když tě rozhodně nechci potírat tvými vlastními texty. spíš je zajímavý si toho povšimnout. možná si to sama uvědomuješ, ale tady v prvních čtyřech verších taky používáš stereotypní obraty, který by se izolovaně daly považovat za klišé. jenže je taky vidět, že to spolu hraje dohromady a navíc s tím koncem to znamená něco dalšího. - obecně vzato, ono by se klišé dalo najít ve všem, i v nejiracionálnějším obraze, v jakýmkoliv prožitku, ale pokud je součástní něčeho jej přesahujícího, potom se přelévá na stranu jedinečnosti. i když to něco navíc může být docela neviditelný. vysvětluju si to tím, že někdo ten dar má a někdo ne.
U příspěvku:Toyen
whispermoonlite (Občasný) - 31.7.2009 > další výborná. autor se vůbec pozná podle toho, že mezi takovejma standardníma textama, který nejsou samy o sobě špatný, se objeví něco, co z toho ještě výrazněji vystupuje. jako tohle, nebo Katedrála, nebo, s odstupem viděno, ta první strofa o díře. - "po cestě vzpomínám s jakým překvapením jsem zjistila,//že na mé samotě je nejnápadnější mé tělo. . ." - tohle mě zaujalo zvlášť, protože se v tom obraze uplatňuje prvek, kterej z tvýho tělesně obraznýho základního nastavení dělá něco navíc. a potom mě taky zajímá tvá schopnost realistickýho vyjádření, aniž bych u něj měl pocit, že čtu něco známýho, ošoupanýho.

U příspěvku:Dočasný průvodce
whispermoonlite (Občasný) - 31.7.2009 > určitě je to přečistě napsanej text, s pečlivostí ze všech stran. A dokonce ve 4. strofě mě oválo i jakési kouzlo. a teď mi připomnělo ryby ze 2. strofy. odtud vede cesta k botám. hm, hm, hm, ani ta ostatní slova tam nebudou jen náhodou. odevzdaný úsměv, práh. - ale samozřejmě, má to silnou atmosféru, o tom jsem nepochyboval. jen mě při prvním čtení, - no to je můj problém, jak je co vyježděný. (neber to zle, zkouším různý možnosti)
U příspěvku:pohyb cesty
whispermoonlite (Občasný) - 31.7.2009 > mně se ta básnička taky nelíbí, ale je zajímavá tím, jak jsou verše oddělené, až osamělé. prostor mezi nimi je studený, není to pro mě příjemný text. ale působí na mě tím, co v básních nevyhledávám. není prázdná ani jalová.
U příspěvku:Tančím...příběh
whispermoonlite (Občasný) - 31.7.2009 > jafa> ještě sem to trochu poopravil. tohle téma kýče nelze brát na lehkou váhu, o to víc s vědomím, že dokazovat se tu od určitý chvíle nic nedá. ale myslím, že stojí za to dospívat aspoň k té hranici, před níž má racionální argumentace nějaké opěrné body. - a ještě bych se zeptal, při téhle příležitosti, jak se v komentáři dělají odstavce. to mi je zatím záhada.
U příspěvku:Tančím...příběh
whispermoonlite (Občasný) - 30.7.2009 > g morr> haha, a navíc poznamenaný chybným čtením. však sem to v následujícím, ještě třikrát delším příspěvku opravil. je to spousta legrace, kterou jsi nám umožnil. nebo mně, nevim, jak ostatni, pravda.
U příspěvku:Slaměný čas
whispermoonlite (Občasný) - 30.7.2009 > Pescatore> vidím, že si v podstatě rozumíme. zvlášť tam, kde píšeš o proměnlivosti, krystalizování světa a navazování obrazů vs. tendence k tuhnutí. to je taky jedno z mých témat. - že nejsi žena, tak já tomu uvěřím, i když, zas je vidět, jak mě to mate, i z těch textů bych usuzoval na ženu. ale co, skácel byl taky chlap. a Lin Sien Ti vydala kdysi nějakou sbírku v Hostu, ne? To jméno je mi povědomý. nebo sem si už tehdy špatně myslel, že je to žena, to by byl dobrej vtip. - jen bych upozornil na citovaný obrat. jednalo se o "nezapomenutou známou věc", to jest, v tý otázce se ptám, zda je možné přijít s něčím, co vypadá jako nový cokoliv a přitom po nějaké době nezjistit, že už jsme se s tím kdysi setkali, ale posléze na to zapomněli. to byl smysl tý otázky. - na závěr. ano spontánnost, to nepopírám, spontánnost vyplouvání zapomenutých obrazů. jedna z možností. jedna. pravděpodobnost se bude lišit mezi autory. kdybych měl bejt upřímnej, taky bych nemohl říct, že ze mě vyplouvaj jen přečtený obrazy, bez ohledu na skutečnost, asi bych to nepřiznal.
  <<< předchozí 
25.strana poznámek
 další >>>  
     
    Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game 		 
free web hit counter