Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.11.
René
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Co se má zobrazovat 
Příspěvky
Kolekce
Autoři
Poznámky
Vyhledat příspěvek
 Seznam všech rubrik
Seznam rubrik
Próza
Poezie
Zpovědi, pocity
Miniatury,blbůstky
Recenze, názory
Překlady
Fotografie
Výtvarno, kresby
Grafika
Comics
Multimédia
Mluvené slovo
Hudba
Film
Divadlo
Co? Kdy? Kde?
Mystika, filosofie
Citáty
Vtipy
Cizojazyčný koutek
Odpadkový koš
Soutěže na Totemu
  

  
 Zajímavé odkazy
 Redakce Totemu
 Seznam Anket 
 Společná tvorba
 

 Tvé další možnosti

 Publikovat nový příspěvek
 Publikovat foto, obrázek
 Publikovat formulářem
 NápovidaNápověda

 Pomůžeme, poradíme

Potřebujete-li radu, napište nám zprávu na redakce.totemu@volny.cz.
   


 
 
 
Poznámky u příspěvků od vybraného autora : 22.strana
 
Typ zobrazení: nejnovější poznámky vlastní poznámky poznámky u vlastních příspěvků
U příspěvku:Konzervace
whispermoonlite (Občasný) - 14.10.2009 > cit-i-zen> díky, kolego cit-i-zene.
U příspěvku:Konzervace
whispermoonlite (Občasný) - 13.10.2009 > tuik> v tom moření vůči výsledku ti naprosto rozumím, a určitě i cit-i-zen. zdá se mi, že mluvíme stejnou řečí, i když jinými slovy. tohle zná každej druhej autor, a takhle nějak jsem si to představoval, že se prosekáváš těmi obrazy. ale určitě to není nanic, i když z toho nemusíš mít nejlepší pocit. tohle se prostě nedá obejít, takový fáze. spíš je to dobrá cesta, mohu-li říct za sebe, je to i věc času (nejblbější argument či útěcha, ale je to tak. tyhle věci jsou vidět dobře s časovým odstupem. moř se dál, když to jinak nepůjde a za nějakou dobu ten úmor sám odpadne. protože to směřování k určitý nepovrchní lehkosti, nebo eleganci je přirozenej pud, zvlášť když to v tuhle chvíli takhle vnímáš.)
U příspěvku:Konzervace
whispermoonlite (Občasný) - 13.10.2009 > šedé> tak to beru jako kompliment. Vždy jsem usiloval o dokonale nesmyslné básně. jinak samozřejmě komu co libo. já si ty lyrický oblečky nepovolím, aspoň zatím, ale to je můj problém, to uznávám.
U příspěvku:Konzervace
whispermoonlite (Občasný) - 13.10.2009 > šedé> Tak to já nejsem, protože já předstírám bezvýznamovost.
A básně které něco moc znamenají ani rád nemám. To bych byl sám proti sobě, kdybych šel po významu a ještě ho, nedej bože, sděloval. a ještě v nějakém lyrickém oblečku. musel bych se stydět.
U příspěvku:Konzervace
whispermoonlite (Občasný) - 13.10.2009 > nechal bych to hodnocení spíš na autorce. text je dost introvertní, moc toho ven nepropustí. trochu jako učebnice obrazů, ale chybí mi tam nosná rovina, něco jako pohled z odstupu. Je to příliš zaostřeno na menší plochy. Abych řekl pravdu, vůbec se mi to neskládá dohromady. A necítím tam jednotu, ani když to nechám plynout podprahově, aniž bych to chtěl intelektuálně zkoumat. Zkusím to jindy. - nebo bych to řekl ještě jinak. možná by báseň měla sdělovat všechny tyhle myšlenky a pocity, ale mělo by se to dít jinými slovy. Mohlo by to za nimi být, ale ten způsob poukazování, ta samotná řeč by měla být jiná, šťavnatější, nabitější, otevřenější. tady se mi, musím říci, z vynaložené energie tolik nevrací. - mohla by to být užitečná reflexe pro autorku?
U příspěvku:zvýšená vopatrnost
whispermoonlite (Občasný) - 29.9.2009 > chci rict, ze sem tam nenasel zadna slova, ktera by mi vadila, takze si asi nic z toho nezapamatuju. ovsem je tam spousta zabavnejch a zivejch mist.a myslim, ma to i hloubku, nejlepsi je vtipna hloubka. ja bych s tebou a s dalsimi chtel vytvorit nejakou hlubokou a vtipnou literarni organizaci. ted se mi dostala do ruky antologie americke hybridni poezie. bylo by to neco na ten zpusob. mozna to je uz i v jinych literaturach.
U příspěvku:zvýšená vopatrnost
whispermoonlite (Občasný) - 29.9.2009 >
U příspěvku:O ženě
whispermoonlite (Občasný) - 23.9.2009 >
U příspěvku:O ženě
whispermoonlite (Občasný) - 23.9.2009 > nekolik zajimavych, nekolik znamych myslenek. ovsem dohromady to zase tvori jednolity celek, takze je tezke poukazovat na jednotliva mista, ze jsou takova, nebo makova. pozastavil jsem se u treti strofy, ktera je propletenejsi. dala by se z toho udelat jeste jedna basnicka, asi polovicni delky. Od "Casto se ptam..." na konec 3.strofy. Jeden dva verse mezi tim by jeste odpadly. To predtim i po tom je sice urcite v souladu s tvym uprimnym citenim, ale hraje se taky o to, s jakym tvarem se setkava ctenar. A kdyby takhle uprimne psali autori po stovkach, byla by to po par basnickach pekna otrava, cist ty same pravdy. Myslim, ze na zacatku a na konci ty obrazy nejsou tak objevny, aby nebylo mozne se bez nich obejit a soustredit se na to nove a neokoukane. A jeste bych vzal na milost utociste/hriste.
U příspěvku:tendenční
whispermoonlite (Občasný) - 21.9.2009 > docela pekny ohlas devatenacteho stoleti. to, ze muzy jednou delaji to a podruhe ono, me vubec nerusi. patri to k oslavne nalade basnicky. rozviruje to obraz radosti a setkani, coz mi prijde jako hlavni tema, takze pointa je v cyklickem pohybu tance, reje a dalsich zobrazenych aktivit.
U příspěvku:Porcelánová
whispermoonlite (Občasný) - 18.9.2009 > je to krehky, :). dobre se to hodi k tem ostatnim ze sbirky. tohle se ani neda hodnotit nejak zvlast, ani nevim, co bych na tom hodnotil. uz se mi to jevi jako samozrejmost, ze vzdycky prijdes s necim dobre vytvarovanym.
U příspěvku:Prostor zaléhání (Pondicherry)
whispermoonlite (Občasný) - 7.9.2009 > tuik> nějakej hlubší spojovník vespod jsem tam ještě našel, když jsem to četl pozorněji, viz ta další poznámka. Kdyby ty obrazy vůbec nesouvisely, to by bylo složitější, což není tvůj případ, i podle toho, jak jsem četl tvý jiný básničky. Chtěl jsem poukázat na určitý způsob spojování obrazů a jejich významů. Souvislosti se dají vytvářet na různých principech. Vějíř znamená to, že se ty obrazy rozvětvují jakoby z jednoho místa. Není to tak, že by jeden obraz vycházel z druhého, to je zas jiný princip. V básni je subjekt, pozorovatel, jeho duševní stav, který všechny ty obrazy spojuje. Ten duševní stav, prožitek je tím svorníkem. To mi napoprvý unikalo. Vypadalo to víc jako kousky volně řazenejch pozorování.
U příspěvku:Prostor zaléhání (Pondicherry)
whispermoonlite (Občasný) - 4.9.2009 > Tak ještě jednou, nyní na konci procházky, ať je to úplný. Přijde mi to nějak vážnější, nebo víc u země, než to předchozí. Jako záznam prožitků na cestě asi vhodné, to je vidět i na způsobu pojmenování, které je blíž ozdobenému popisnému realismu než metaforické asociativnosti. - Ačkoliv ani to není pravda. Hlavně bych poopravil své včerejší tvrzení o tom, že to nemá spodek. Když jsem si to přečetl několikrát, tak se mi to celý poskládalo, ale musel jsem si všimnout slova "horečka", potom z toho vznikl vlnitej a mnohasmyslovej vějíř. A mohu jen potvrdit, že se ti ten stav přelévání a chybování smyslů podařilo vyjádřit s nejedním přechodem do nadsmyslového, nebo mimosmyslového. - Tohle je zkrátka čtení na další rovině, kdy jednotlivá spojení nejsou tolik na očích.
U příspěvku:O rozpíjení
whispermoonlite (Občasný) - 4.9.2009 > Takhle s odstupem bych napsal, že holanovský mi to už nepřijde. Tady je vidět, co dělá kontext. A ty displeje paneláků a plané neštovice jsem si od té doby zapamatoval a dnes mi přijdou nejzajímavější. No vida, je to dílo, jak se čtení jednoho textu může měnit.
U příspěvku:Letošek
whispermoonlite (Občasný) - 4.9.2009 > "prdlost" zvláště třetí strofy mi je fakt blízká. ty mi sdílíš mé (textové) nálady. a v těch předchozích objevuji několik mně milých slov (antény, střechy, dřevotříska). ovšem také lépe vidím, v čem je to především tvoje řeč. a nemyslím si ani, že by to bylo tak vážný a tak opřený o jistotu, jak jsem psal před chvílí. zdá se mi, že se ti také líbí pouštět se do akrobatiky bez jištění.
U příspěvku:Jedna básnička a jedna blbost
whispermoonlite (Občasný) - 4.9.2009 > tak pravda, tohle kdybych viděl sólo, asi by to bylo už moc odlehčující i na mě. ale nápaditost a hravost se nezapřou ani zde.
U příspěvku:Nápady, školní
whispermoonlite (Občasný) - 4.9.2009 > bohatej slovník a cit pro jazyk. další z nezvalova rodu.
U příspěvku:Hora svaté Kateřiny
whispermoonlite (Občasný) - 4.9.2009 > ne fakt, čím víc to čtu, tím víc mě překvapuje ta blízkost stylu. dokonce i vtip se zde najde. jsi metaforicko asociativní typ autorky a pěkně z toho umíš těžit. - myslím, že nepřeháním, nejeden takovej obraz jsem mohl napsat. např. hned to první dvojverší, za to bych se vůbec nestyděl. to je můj styl. je to opravdu zajímavý, protože moje starší věci nemůžeš znát.
U příspěvku:Prostor zaléhání (Pondicherry)
whispermoonlite (Občasný) - 3.9.2009 > mám těch obrazů plný brejle. tedy, nic ve zlém, spíš to píšu s úsměvem, ale zrovna před chvílí jsem četl tvou poznámku o rozlítanosti. a taky už vím, proč například tenhle text může tolik zajímat druhé, zatímco já se snažím přijít na to, proč k němu nemohu přilnout. kdyby šlo o jednotlivé obrazy, a kdybych jich neměl plný brejle (za což ty samozřejmě nemůžeš, protože já jsem se podobného stylu načetl už hodně - což by mohlo vyjasňovat i mou minulou poznámku), jak říkám, bylo by se čím kochat. to si dokážu alespoň představit. nakonec i já jsem si tam našel svá místa. zneklidňující to je, to bych musel bejt slepej, aby ne.

kdybych měl naznačit něco kritičtějšího, a nevím, zda to k něčemu může být, protože takový věci se nedaj ovládat přímo, asi bych jinými slovy řekl to, co jafa o celistvosti. necítím za těmi obrazy, někde vespod, silnej proud, kterej by mě nesl. (on tam třeba je, já ho tolik necítím, závada může být na mé straně). Takhle je to víc fragmentovanejch vjemů spojených možná dějištěm, možná časem, ale z jádra textu to nevychází. Nakonec, "ampule stesku", "sinusoida vlnitého plechu", snad i "příboj střech" a "motorizovaný spánek" jsou možná svěží, možná už za rozkvětem. celkově vzato se ti podařilo zachytit hodně vjemů nevšedními obraty.
U příspěvku:Tichá
whispermoonlite (Občasný) - 3.9.2009 > Mbonita> nemáš zač děkovat, nakonec to byla tvoje inspirace. když ne tady, třeba se ti ten kočičí kožich bude hodit zas jinde.
U příspěvku:Všechno je veřejné
whispermoonlite (Občasný) - 2.9.2009 > "jazyk jako tělo řečeného", taková nenápadná synekdocha, ovšem důsledky mohou být za hranicí představivosti. ne, spíš musí být, aby to něco bylo. dá se to vnímat jako čistá synekdocha. nebo jako synekdocha a symbol dohromady, to jest tělo na transcendované rovině, tělo slov a ze slov, míněno doslova. jejich pojítkem je energie. pro mě věčná záhada, jak se do určité kombinace slov dostává určitá energie. nevím, jak moc je to dialog se sebou samým, a jak moc s někým, kdo je evidentně za mými hranicemi, i když zároveň působí v týle. - a ještě jsem si všiml, když pomyslím na ten název, dotaženo do konce by to znamenalo, že jsme všichni naveskrz veřejní, poskládaní z různých součástek tzv. veřejného. kde by potom bylo individuální "já", netuším. snad jako prázdná funkce naplňovaná veřejností?
U příspěvku:Tichá
whispermoonlite (Občasný) - 2.9.2009 > Mbonita> V tom případě bych ti mohl v rámci nově vyhlášené soutěže opravit verš na "Dokola jak v kočičím kožichu" a dát tuto verzi vedle tvé kmenové. Marmeláda je na mě moc sladká a lepkavá, ta se s kočičím kožiškem vůbec nemůže měřit. (i když je pravda, že nedostatek mastných kyselin v granulích jej může odleštit a odjemnit. Potom je zde otázka, zda je víc ticha v marmeládě, potažmo dozrávání plodů, nebo v srsti.)

S co nejmíň co nejvíc je zrovna tady v tý básničce dobře poznat, proto je to sympatický počin.
U příspěvku:Pachuť spasení
whispermoonlite (Občasný) - 1.9.2009 > zajímavá reflexe. tu a tam nějaké vymleté obraty ("prázdnem snů během dne", "pachuť spasení", "prach vděčnosti"), ale náladu to má. Líbí se mi to místo s otázkou v 1. strofě a ve 3. "pochopit zatažení šroubu jako pomoc".
U příspěvku:Tichá
whispermoonlite (Občasný) - 1.9.2009 > Ale já to nakonec i doporučím, snad jsem to vzal moc zhurta, není to zas jen takovej střípek, když si to čtu opakovaně.
U příspěvku:post scriptum
whispermoonlite (Občasný) - 1.9.2009 > na mě to překombinovaný není. jediné místo, které není tak docela vetkané do plochy sítě, ale působí víc jako dokreslující nástavec k předchozímu, jsou "škubavé mimikry". A myslím, že to ani není špatně, že to tam není navíc. Do takovýchhle textů se rád ponořím a rád bych je viděl jako cestu k vyjádřením, která si nedokážu v tuto chvíli představit. Hlavní je, že to funguje. Je to hustý a temný, nedýchá se v tom nejlépe, ale dýchat je možné si zajít někam jinam, pochopitelně. Ve mně text vyvolává zvědavost, zda a kam se to bude vyvíjet. Ovšem už takhle stojí tato fáze za pozornost i kdyby jen pro to množství nápadů. "kolik času ještě//zasunovat do noci//pahýl dechu" - to se mi zvlášť líbí, další variace na to první a poslední.
U příspěvku:Tichá
whispermoonlite (Občasný) - 1.9.2009 > Tohle mě částečně míjí. Vadí mi marmeláda a citoslovce "psst" - trochu moc sladké tiťuťuťu -, ale vnímám souvislost mezi tichem, kružnicí a chutí - tam něco je , vede to pod povrch. Z tvých střípků mě víc zaujalo první dvojverší z Chytré. Ale jinak platí to, co jsem napsal o rokokové krinolíně.
U příspěvku:Od sebe nás rozdělí láska
whispermoonlite (Občasný) - 1.9.2009 > cit-i-zen> Prohlédl jsem si tu recenzi. Dobřes tam vystihl ten předěl ve Stevensově poetice po Harmoniu. Ta jeho první sbírka je stále velmi populární, znovu se komplet vydává, není těžké ji sehnat, na rozdíl od následujících sbírek, které jsou kompletně jen v Sebraných básních. Harmonium vnímám víc jako záznamy pozorovaní, a jak píšeš, hravé metaforičnosti, s příměsí metafyzických odlesků.

Naprosto souhlasím s nemožností vnímat další období více na emocionální rovině, já bych to nazval intuitivní cestou. Když chci číst básně z Muž s modrou kytarou a dál, běžnej způsob čtení mě po chvíli nechá na povrchu, jenž mě začne nudit. Mám mnohokrát vyzkoušený, že je potřeba to číst analyticky intelektuálně, abych z toho dostal víc. Je to úplně něco jinýho než surrealistická hermetičnost. A často narážím, protože je tam pro mě hodně nerozlousknutelnejch míst. Stevensův symbolismus má podobně racionální základ jako Holanův. Ale bez těch vyšroubovanejch metafor. Ono to může kolikrát působit na první pohled iracionálně, ty jeho spoje, ale spíš než převaha prožitku je tam převaha intelektu, ač v jedinečně imaginárním balení, to určitě. Řekl bych, že dost pracuje s elipsou a vytvářením sylogismů, tím texty zhušťuje. I když vedle toho může mít nějakou lehkou líčící pasáž. A potom, ty delší skladby jsou fakt vystavěný, není to následování asociativního proudu, spíš naplňování plánu. Z tohoto pohledu je Stevens jasnej demiurg, ve srovnání se surrealistickými médiumními autory.

Zábavný může být, že mu kritici vyčítali, že je to dandy a snob (pracoval na vysokým postu v bance), nevím, zda tím chtějí naznačit něco o snobský intelektuální póze, to by byl spíš můj velmi soukromý překlad.
U příspěvku:Od sebe nás rozdělí láska
whispermoonlite (Občasný) - 31.8.2009 > cit-i-zen> na tu recenzi se mrknu. mě zas zaujala poznámka o Dargerovi. Je to ten, co po něm našli desítky tisíc stran, kde i ženské postavy nemají tak úplně ženské pohlaví? Už to někdo celý přečet? To musí bejt nadlidskej úkol to editovat.
U příspěvku:Ráj
whispermoonlite (Občasný) - 31.8.2009 > zvláštní básnička, zvláštní téma. v každém verši se odehrává něco jiného a dohromady to dává takovou neobvyklou náladu. představa světa, v němž se tohle děje.
U příspěvku:zavíračka
whispermoonlite (Občasný) - 31.8.2009 > paryb> vím, použil jsem takový nicneříkající slovo, ale souhlasím s tebou, že je to spíš v pozitivním smyslu. myslím, že si ten text budu nějakou dobu pamatovat. z tý židle si nic nemusíš dělat, např. T. Hughes mě z ní taky nezvedá, a přesto se k němu vracím a vždy znovu jej nemohu úplně přijmout a vždy znovu mě na něm něco přitahuje. jeho básničky však zřídkakdy dokážu číst víc než jednou. ani v nich nenacházím místa, k nimž bych se chtěl vracet. - ve srovnání s tím jsem tvůj text četl už několikrát, je něčím zvláštní. :)
U příspěvku:Secesní plakát života ženy
whispermoonlite (Občasný) - 30.8.2009 > g morr> Díky za podnět. Napadl mě k němu jeden nepřehledný příklad, od něhož by bylo možné vyjít. Karel Šebek píše: "kopu do psacího stroje, aby psal lépe než já". Jak je vidět, autor zároveň tematizuje i realizuje přenos mezi sebou a psacím strojem. Ten jeho nakopnutí vyslyšel a napsal to lépe než on. Řečeno obrazně, Šebkův nakopnutý balón se výborně odrází od zdi. Jak je to v Nezvalově případě? Nezval balón nakopává, ale zůstává mu ve zdi trčet. Paralela přenosu je zřejmá. V jednom případě je to autor-psací stroj, ve druhém autor-jeho habit. Proč se Nezvalův balón od zdi neodráží a zůstává trčet v jeho habitu, kterému tak přidává na váze, místo aby za něj psal lépe než on sám, to je stále otevřená otázka. Ovšem příklad minimálně dokládá, že nějaká souvislost mezi habitem a tvorbou zde bude. Je možno ještě dodat, že Nezvalovi, jehož zdí byl původně habit, se nakonec habit stal zdí.
  <<< předchozí 
22.strana poznámek
 další >>>  
     
    Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game 		 
free web hit counter