Ano, povyšme odpadkový koš na prestižní rubriku časopisu Totem !

Kdo nebyl v koši, není umělec!!!

P. S. - Potom nechci být umělcem

No, až do posledního odstavce dost všední, potom řekl bych šimko-grossmannovské... Asi to ale chce hodně velkého fištróna napsat o Vánocích fejeton, kterej by tak všední nebyl, když už jich bylo jinak tolik napsáno...

Tak aspoň uznání za odvahu a dobré řemeslo.

Mně se to nelíbí. Přijde mi to příliš černě pesimistické a v místech, kde to není pesimistické (až na jednu výjimku), poněkud mravokárné...

Je to dobré, ale ten dodatek to naprosto schazuje. Proč nedáš raději čtenáři možnost, aby si sám doplnil, proč už je ten pán sám? Proč ho musíš popadnout za ruku a dovést před ceduli, kde je to napsáno obrovskými písmeny? Tím, že se čtenář seznámí se všemi detaily příběhu a všemi vlastnostmi postav, nemusí se s nimi více sblížit, ale naopak, může se jim o to více odcizit.

Hrad je pro mne památka, ke které mám úctu. Proč se nepozastavujeme nad tím, že tento humor uráží jeho vážnost (když už jsme se pozastavili nad tím, že ho možná uráží toto umění (sic!) ?

A že uráží vážnost paní prezidentové ? Aniž bych ji nyní chtěl urazit, pouze otázkou konstatuji: ona ještě nějakou má ?

Při zpětném pohledu na: billboard Václavka a Dášenka, Havlové pískání v parlamentu, internetové stránky www.dagmarhavlova.cz, atd. - a k tomu nynější srdce na Hradě - víte, mne osobně ten veřejný dům vůbec nenapadl, ale pokud už zřejmě napadl většinu lidí (a málokdo se nad tím pozastavuje), je pro mne dost překvapující, že se někdo pozastavuje nad tímhle stvárněním - je pořád velmi velmi velmi seriózní. Po pravdě řečeno, kus zodpovědnosti nad tím má i sám pan prezident, který s něčím takovým mohl a měl počítat. A že si za to může paní D. Havlová sama, to je snad jasné, pochybuju, že by se objevil podobný obrázek za života paní O. Havlové.

P.S. Na Novinkách už vyšlo několik mnohem více ostouzejících příspěvků..... To mně tedy spíš vadí ta úroveň televizního (i "veřejnoprávního" - viz poslední Zeměkoule, Taxi prosím a další...) humoru než komerční Novinky.

Ale ve fóru jsem si nevšiml, že by někdo označil za trapné řeči o pocitu, že je to reklama na veřejný dům či noční podnik... Tak přemýšlím, proč najednou tady ?

Navíc nevím, proč Gino upozorňuje, že obrázek zveřejnily Novinky, ani jejich práce to zcela určitě není, i ony to pouze přetiskly.

Je to prostě a jednoduše vyjádření toho, co si lidi myslí - a lidovými prostředky. Možná hospodský humor, ovšem podívejme se na televizi a tamní baviče a zjistíme, že hospodský humor se stává běžnou normou úrovně zábavy.

Dovedu si to živě představit nakreslený od Jiránka v novinách, což by mělo přece jen jinou náladu. Ale fotka dává méně prostoru fantazii. Asi proto takové odsouzení.

No, vlajku jsem při svým sníženým barvocitu viděl až na výslovné upozornění - a rozmazání sice chápu (sám mám takových fotek spoustu, už je nikdy nemůžu nafotit znovu a do smrti si budu vyčítat, že jsem si koupil jen stovku film, a ne aspoň dvoustovku nebo ještě líp čtyřstovku), ale neomluvím.

Harryho jsem nečetl, ale tohle mi přijde dobře napsaný. A těch gramatických chyb tam není ani zdaleka tolik.

Bude to pokračovat ?

Tahle bohužel vůbec neprozrazuje, že je z NATA... Mně osobně připomněla šachovnice rozestrkaný do pražských ulic v době velkého turnaje na Žofíně.

Ne, že bych volal po manipulaci, ale - vhodnějším úhlem (aby byla vidět cedule na zádech?), počkáním na lepší moment záběru (pohled "hráčů", demonstrant v pozadí, nebo nevím co) by to mohlo být charakterističtější. Fotka by měla mluvit sama za sebe - bez titulku. Tahle by bez titulku rozhodně celou pravdu neřekla.

Ehm, asi ale pohybová - jako od pohybu objektivu...

Nelíbí. Nevidím jediný důvod, proč to musí být šikmo, špatně se to čte (to myslím obecně), špatně se na to kouká (to možná jen mně...)

Hezká anekdota (tedy nikoli vtip, že... :)

Formulace "zdá se, že ti měkne mozek" mi přijde poněkud urážlivá od mistra Tchanga.

Ehm, Lucko, musím reagovat. Co je kde psaný a co jsem kde četl, to jsem napsal, nepsal jsem, že popředí musí být ostré, ale psal jsem, že to nejdůležitější (obsahově, ale též vizuálně) by ostré být mělo. Netuším, proč jsou ty dvě holky v pozadí obsahově důležitější než ten chlapík v popředí, možná jsou, ale rozhodně nejsou vizuálně důležitější (no, tohle neberte jako žádnej terminus technikus). Ten totiž z mnoha důvodů přitahuje pozornost - je velkej, se svejma vlajkama a transparentama zabírá 2/3 obrazu, navíc se dívá do objektivu. Jinak řečeno - pozornost se tu rozbíjí a dokumentaristika jde do někam.

A padající linie jsou směšný, pokud není žádný důvod, proč by měly být padající. I když jsou jen v pozadí, i když nefotíš architekturu.

Jak už jsem jednou říkal, o fotografování toho moc nevím, ale přece znám jednu poučku: Správná novinářská fotografie (tj. přeneseně fotodokument) má být jako novinová zpráva a má jasně říkat, co je na ní vyfoceného. Podle toho se docela dobře pozná, jestli je fotka (po obsahové stránce) povedená, když dokážete stručně říct, co na ní je - a když cítíte, že právě ta slovy vyslovená odpověď vyjadřuje i důvod, proč se na tu fotku podívat.

Samosebou, že to, co se na fotce takto popíše, musí také automaticky přitáhnout pozornost, být ostré, nebýt nevhodně oříznuté atd.

Jsou to všechno poučky, výjimky samozřejmě existují...

Když se na to podívám z tohohle "novinářského" pohledu, tak se mi z celé série nejvíce zamlouvá ANTI NATO2 (až na ty padající linie domů v pozadí...) a potom tahle, kdyby měla v pořádku ostrost...

Na první povídku to vůbec není špatné, to chci říct na úvod, aby to nezaniklo, jelikož mám několik kritických připomínek.

Když píšeš o určité době a prostředí, musíš si dát pozor, jestli tam všechno zapadne. Tak mi přijde podivné, jestli dřív byly oblasti, kde by se zároveň pilo víno, pivo a medovina (ale možná jo...) - ale hlavně tam naprosto nezapadá ta věta o bojovníkovi Chaosu. Jdi na vesnici i teď a poslouchej, kdo Ti něco poví o Chaosu - a co teprve tenkrát. Podobně mi tam nezapadá ani slovo mág a některá další.

"V uších mi znělo jen jedno slovo, strašlivé (krásné, omamné, poslední atd.) slovo" - tohle spojení už je velmi onošené klišé.

Vysvětlivka je skutečně zbytečná (jojo, vzpomněl jsem si na Wericha, jak vyprávěl o vysvětlivkách )

Je to těžký bejt bezvadnej chlap....

Chlapi sobě

Mně se to líbí, akorát se nemůžu zbavit dojmu, že se příliš liší způsob řeči hrdinky v první a druhé části textu. Snad mi přijde trochu nepravděpodobné, že by starší (totiž kdo ví, kolik jí mělo být) žena mluvila tak, jak mluvila v první části textu...

Asi to bude jen můj dojem. Jinak myšlenka dobrá, trochu mi chybí, jak to tedy celé dopadlo, ale to už tak někdy v povídkách bývá

Hezky napsané - nejvíc se mi líbil ten konec "Těch deset minut ne, ale ta slečna ano...". Ale celé mě to zaujalo, zajímavé paradoxy, zvraty. Kdesi v jedné třetině jsem začal ztrácet přehled o tom, jestli ještě mluví ten první, nebo ten druhý - a asi ve dvou třetinách mi to začalo být jedno  a vůbec to celému textu neuškodilo.

Hned na začátku mi přišel "pomalý jazz" trochu všední ve srovnání s "líným cigaretovým kouřem", tam bych si troufl na nějaký zajímavější obraz (což je samosebou jinak jen prkotina).

Ale (ach jo...) už potřetí dnes musím povzdechnout nad češtinou...   

No - koukám, že je to první báseň, tak jsem shovívavý, ale ty verše mi znějí poněkud divně... Co je to vlastně "kloud"???

A češtinu tu už asi zapomněli všichni...

Líbí. Řekl bych trochu "zastaralé" na současnou "moderní" poezii, ale to není na škodu, sám jsem ostatně staromódní a občas rád sáhnu v jazyce ještě hloub do minula, když mám vhodné téma.

Ale přece myslím spíš za dvě: Snad by si to zasloužilo trochu víc odvahy do více poetických, méně prozaických obrazů, zkrátka trochu víc tajemnosti. Sonet jako forma by podle mne přece jen neměl být tak prostořeký, jednoduchý a přímočarý.