|
|
| U příspěvku:Maličkosti |
| Jannis (Občasný) - 20.9.2004 > Příliš mnoho slov na příliš málo myšlenky. Tedy nevím, čeho jsi chtěl dosáhnout, ale vypadá to, že jsi splácal spoustu věcí dohromady a ono to prostě nedrží. K tomu ty laciné rýmy... Zkus to jinak, tudy cesta nevede... |
| U příspěvku:Nepochopen |
| Jannis (Občasný) - 20.9.2004 > Čte se to lehce, to ano. Ale někam zmizela ta působivost, axpresivnost, která byla v tvé minulé básni. Nevím, nějak to prošumí kolem a nic to ve mě nezanechá. |
| U příspěvku:Rozkrývání |
| Jannis (Občasný) - 20.9.2004 > Souhlasím s Naty- to je to pravé slovo: Působivost a jednoduchá forma přidává na realitě. |
| U příspěvku:Vranov |
| Jannis (Občasný) - 20.9.2004 > Ne že bych chtěl vypadat jako kverulant, ale buď mi smysl nějak uniká, nebo tam není. To by se ještě dalo překousnout, kdyby byla forma extratřída, ale tohle se opravdu moc nepovedlo. |
| U příspěvku:Dívka večera |
| Jannis (Občasný) - 20.9.2004 > No,jak bych to řekl. Méně je někdy více. Trochu fráze, ale stále aktuální. Prvních pět veršů je krásné nahození pocitu(snu?). Ale pak? ...a já teď starost mám... dál to holt trochu(dost)dře a neříká moc nového, spíš rozmělňuje to "nahozeníčko", aby byl nakonec zopakován hlavní motiv... Nevzdávat se a pilovat:) Ale to je samosebou jen můj, naprosto subjektivní názor. |
| U příspěvku:Štěstí |
| Jannis (Občasný) - 20.9.2004 > Nevím, moc mě to neoslovilo. Zachycení pocitu nebo myšlenkového proudu. Ale nic víc a to mi přijde málo. Takový nemastný neslaný. |
| U příspěvku:cizinec |
| Jannis (Občasný) - 20.9.2004 > Námět je super. Zpracování adekvátní formě. Ale musím se přidat: Ten konec se k té básni moc nehodí (tedy podle mne). Docela by se mi líbilo, kdyby tam poslední dvojverší nebylo. |
| U příspěvku:pochybnost |
| Jannis (Občasný) - 20.9.2004 > Naty> A Baal to poznal na vlasní kůži:) Jistě. PS: Moc hezká rýmová kompozice, ale poslední dvojverší mě nějak nesedí. Nevím proč, ale jde trochu mimo báseň. Ale pravda, že jako žert, má neobvyklý závěr taky svoje kouzlo. |
| U příspěvku:Až přijde podzim |
| Jannis (Občasný) - 20.9.2004 > Růže žárlí na poesii... Hezká myšlenka. Na podzim bude v tvé duši jaro? Tak trochu Mácha, ne? Ale poslední 4 verše jsou nějak divný, dost nesrozumitelný(možná to byl záměr). |
| U příspěvku:pochybnost |
| Jannis (Občasný) - 20.9.2004 > On míval někdy bujnou krev? |
| U příspěvku:Beznaděj |
| Jannis (Občasný) - 20.9.2004 > Trochu moc trpitelské, ale to se snese, každý občas píše básně v tomhle duchu. Ale prví strofa:...nejsem jen jeden ze sta, jsem ten kdo mlčet umí... No, řekl bych, že právě to sto umí jen mlčet, oči zavřít a hlavu sklonit. Buď se od téhle skupiny, masy odděluješ, když nejseš jen jeden ze sta, a pak to dál moc nedává smysl, anebo se k nim přiřazuješ, takže jsi jeden ze sta. Zkus se na to ještě podívat. Ať emotivnost díla není na úkor logiky textu. Hodnotit to zatím nebudu,třeba to ještě doladíš |
| U příspěvku:Verona bez hranic |
| Jannis (Občasný) - 20.9.2004 > Naty> Myslím, že už tento názor osamocený nebude. Zmatečnost ve formě na mě působí taktéž dost rušivě. Staršina je normální vojenská hodnost(před převratem určitě). Jinak musím pochválit zajímavé skloubení epiky s lyrikou, ale ten závěr se mi tam příliš nehodí |
| U příspěvku:Nezvaný host |
| Jannis (Občasný) - 20.9.2004 > Přijde mi tam toho moc. Spousta motivů a slov, ale málo provázaných. A nakonec se vše vytratí nějak do ztracena. Chtělo by to zkrátit, vyextrahovat to důležité. |
| U příspěvku:Salut pro tuláka |
| Jannis (Občasný) - 20.9.2004 > Lehké, svižné a s nadhledem. |
| U příspěvku:První čtení (z dlaně) |
Jannis (Občasný) - 19.9.2004 > Zpočátku mě překvapila jednoduchost prvních veršů, ale následně mě právě tato jednoduchost(nikoli v nějak záporném smyslu)unášela zobrazenými pocity v úžasném tempu. Jen občas jsem se mírně zaškobrtl:
"vidím tam sedět krásnou holku,
o ní a pro niž jsem své verše složil…"
Ta vazba ...o ní jsem své verše psal... a ...pro niž jsem své verše psal... mi nepřijde zcela v pořádku. Myslím, že to by si zasloužilo dopilovat. Rámcová kompozice je zajímavá, ale možná by stálo za úvahu zkrátit závěr o jednu strofu. Někdy méně znamená více a kompozice by byla vyváženější, ale to už je jen můj čistě subjektivní názor a spoustě lidem se to bude určitě líbit takhle. PS: Pocity prvního autorského čtení vystihuje ta báseň výborně- a nejen to. Zajímalo by mě, jak bys psal o dvacátém, šedesátém:)
|
