Ajeje. Ta nesourodost v kvalitě je až zarážející.- proto tak odlišné názory- v jednom dílku oba konce hodnotícího žebříčku. Ta druhá strofa se ,myslím, chce někam projít a nechat ostatní osamotě:) A první chce trochu dopilovat. co ...jen jednou mí drazí... a ...mysl a vědomí... ?

Nebylo by to lepší? Zkus to, přečíst si to tak

No a pslední dvě strofy...

Máš zvláštní dar- zachytit ve své básni pocity tak, aby se mohly dotknout čtenáře.

Někdo tomu říká kýč.

Ale já myslím, že je to dar. Tomu se nedá naučit

No, dobré. S těmi rýmy souhlasím- nejistoty- noty-temnoty-

Možná že to třetí bych už nerýmoval.

Rytmus není hladký- ale pravidelný je- takže dobře podtrhuje krutost osudu, bych to vyjádřil poeticky

Rytmus skoro celé básně je klopýtavý. A slovosled místy nepřirozený, což kazí celkový dojem.

Ale zato strofa třetí- to je skvost.  To prostě vezme u srdce a formálně (ať se to někomu líbí nebo ne) se tomu nedá moc co vytknou. Závěrečné dvojverší je už jen decentní tečkou za dílem.

Jo, ty první dvě strofy si zaslouží dopilování.

Většinou, když čtu básně od ALISSIE, připadám si, jako bych se vracel do období Vrchlického, Zeyera, Lindy, Sládka...

Ale nejde o Epigonství

Jak boží svíce jsou

za zídkou hřbitovní

topoly s korunou

štíhlou a nevšední

No hele, nechci bejt rejpal, ale chtělo by to kvůli formě nemlátit po hlavě smysl. Jak můžeš vnímat střípky cizích tváří, když se brouzdáš lístky samoty??? Já vím, vyvětlit se to dá:) Člověk může být samotný, i když...

Víš, já mám za to, že svoje dílka je dobré upravovat a pilovat, ale zachovat původní smysl. A z toho moc hezky dýchala ta samota:)

Spíš se jukni na ten první problémovej verš a ten poslední tam vrať. Na tu noční záři...

ALE tjjmn*

*- to je jen můj názor

Nápady faj, ale někde nevím, kde mi hlava stojí

psal vlastně láskyplné žalmy jako verše?

No jo, asi bychom měli naplánovat podzimní pierestrojku:)

Je to milé

Musím pochválit logiku obrazů. Nejsou přepoetičnělé, mají smysl, což se často říci nedá. Holt nová krev. Ale je tu jedna zauši tahanice. v noční záři černě září.

Něco s tím proveď.

Dojemná. Opravdu.

Ale musím se zeptat: co je to: na věčnost nehledej? Jaký je smysl tohoto verše. Rozuměl bych logice: na věčnosti nehledej

Možná mi jenom něco uniká- pleas odpověz, rád bych to věděl

Našly by se hezký momenty:

Ptal sem se jednookýho horníka,
jakou že má dneska barvu nebe,
- to se mi asi na celé básni líbí nejvíc. Ten zbytek je takovej- divnej- nemotivovanej.

Rubínové srdce borovice

černé žíly smrčin

-úplně vydím tu schnoucí temnou pryskyřici...

Ale jinak se mi moc nelíbí

shnilé lávky přes propastí

Propastí??

přes je předložka pojící se s 4. pádem. Takže to mělo být asi propasti, ne. Anebo nevim.

A dal už by to byla hlubší kritika a to sis nezaškrt:)))))

Tak super- Před chvílí se někomu líbila ta druhá- teď ta první:))

Osobně si myslím, že druhá je lepší formou, první tím ostatním.

Díky za reakci

No jo. Co se dá dělat.

Dík za reakci.

Přesně tak - můžeš- nemusíš. Ano

PS: znáš takovej ten vtip, jak dělňasové stavěj v Paříži letištní halu- a kolem chodí nějakej človíček, kouká na ně jak to dělaj, zakroutí hlavou a jde zas o kousek dál zase zakroutí hlavou řekne Ach jo a zase jde. No, za nějakej ten měsíc je to hotový, slavnostní otevření, kopa lidí a vono to s nima spadne. Všechno na kusy, teď tam přijde ten chlkapík, zakroutí hlavou a řekne: Ach jo, dyť to bylo jasný, že to musí rupnout. Ach jo...No a z trosek se vyhrabe chlap a zepte se: A to ste nám to nemoh říct?A von na to: Moch

No v tom, že to budu vědět. Asi bych se pak zeptal proč. A možná bys mi i odpověděl. A já bych se z toho mohl poučit a dát ti za pravdu- Pokusit se vyvarovat stejnech chyb, nebo to opravit, přepsat...

Proč ne. Alepoň jsem dosáhl svého cíle- někdo mi tu nechal svou kritiku.

Takže opravdu upřímě- díky.