těší mě

tady taky bydlí http://mindtuber.deviantart.com/ 

ale ne že se tam odstěhuješ i ty! :-))

absolut version 2.0? :-)

chce to propracovat přístup k prezentaci takového objektu

objekt, jako takový, mě moc nezaujal

nevidím žádnou jeho relaci/funkci k čemukoli

digitaliazace dost prapodivná - šikmý ořez (?)

fotka je to navíc prázdná

pro mě je to takový nepřehledný, i když objekt není nezajímavý

nějak tomu chybí centrum

fajn

i tobě

asi by to chtělo nějaký komentář, na vysvětlenou, pro nezasvěcené

totiž nevím, co je tvoje dílo

jestli teda jako cover časopisu, tak se mi to moc nelíbí

w: ...proč něco co má pro mne hodnotu pro ostatní hodnotu nemá?...

Tohle je klíčová tázka. Můžu ti říct, proč to tak je u mne s tímhle tvým textem. Důvod je prostý. Protože takových textů (jako je tenhle) jsou na totemu stovky, spíše tisíce. Desítky a stovky z nich jsem četl (tvé dílo je 196 410 podle čísleníku totemu, ten není zcela přesný, ale minimálně 150 000 děl tu je), a proto jsem ve své první poznamce byl velmi strohý. Takže klíč je v tom, že tohle dílo úplně přesně odpovidá naivní představě o poezii, představě, která je sdílená všemi jejichž jak čtenářská tak autorská zkušenost je malá. Pomohlo by více psát, více po sobě škrtat a vracet zpět do šuplíku a rozhodně hodně číst. Většina uměleckých děl nese jeden významný atribut, a sice nezaměnitelnost. K němu se propracují pouze "vyvolení". To je ale vedlejší. Důležité je, že tohle dílo je zaměnitelné. Zaměnitelné se stovkami jiných takových, která tu jsou. To ovšem nijak nesnižuje žádnou z tvých případných životních okolností, která tě potkala nebo inspirovala. Ale umění z toho, žel, nevzniklo. Tím se právě vrací nazpět k citované větě: ...proč něco co má pro mne hodnotu pro ostatní hodnotu nemá? Dej velký pozor na to, jestli náhodou nezaměňuješ pocit inspirace, tj. ty životní okolnosti, za dílo jako takové. Například, každá láska je úžasná! Ale jen zcela vyjímečně se od jejím vlivem podaří napsat text, který přesáhne rovinu sdělení, popis inspirace a hlavně překoná klišé v literatuře obvyklá. Pak teprve (a stejně jen možná) bude řeč o poezii. Ne každý, kdo je inspirován, může stát se básníkem.

:-)

ber to s úsměvem

já (si) svoje díla neřadím nikam, nechávám to na čtenářích.

smysl totemu je ve svobodné publikaci (více méně) amaterských uměleckých děl. k tomu automaticky patří i fakt, že většina z těch děl nestojí za řeč. ale dá se tu najít i ledascos dobrého. nikdo tu (až na otázky zákonnosti) nikoho v publikaci neomezuje - nikdo ti neříká, že publikovat nemáš... ale jakmile publikuješ, musíš být schopná unést postoj ostatních k svým dílům. jakmile je publikuješ, vystavuješ je možnosti veřejné kritiky... a ta bývá leckdy nevybíravá...

myslím si, že jsem k tvému dílu nebyl nikterak neuctivý. jestli máš ale pocit, že se ti nedostalo znání, které by dílo zasluhovalo, zkus to v nějakém literárním časopise (Host, Tvar ap.) mají tam rubriky pro začínající autory, kde jejich díla komentují zkušení a renomovaní autoři či kritici.