TOTální E Magazín

j'en ai marre (Občasný) - 17.1.2002 > centaur> Mluvím o "Sračkách", což je název čmelákova (nebo Čmelákova?)článku ze dne 9.1. 2002.

NOVÁ >>>

U příspěvku:Déšť

j'en ai marre (Občasný) - 14.1.2002 > Ach, to je balzám...a bez hrubic. Děkuji, děkuji, děkuji. (Pravě jsem se vrátil z fóra). Jsem totálně ovlivněný a zaujatý (už jsem tím známý...). Dávám jedna.

Body: 5
NOVÁ >>>

U příspěvku:K otázce existence světa

j'en ai marre (Občasný) - 13.1.2002 > centaur> OK. S tím rozshem máš pravdu, ale já v tom vidím i plus. Člověk se naučí psát stručně, ale nejít do zjednodušování. Jak jsem už mnohokrát napsal - je dobré, když text vzbudí ve čtenáři zájem o problém, ideální pak je, když mu poskytne i dost odkazů, aby věděl "kudy dovnitř".
Je pravda, že člověk se ve srozumitelnosti musí hlídat sám, protože mu chybí "tvář druhého", která mu řekne, když nerozumí. Ale máme tu možnost diskuse pod příspěvkem, což je ve filosofii hodně dobrý pomocník. Umožňuje to hlubší pohled (jak jsem se o něj pokusil pod čmelákovo "Sračkama"ú.
Internet má v tomto, dle mého, velký potenciál. No, zase jsem skončil u V.B.: je-li třeba budovat negociační kapitál, který by umožnil hlubší diskuse o systémových otázkách, pak I-net možná sehraje důležitou roli. Jako platforma, na které se učí člověk komunikovat je výborný. Je však nesmysl "cpát ho všude" - některé věcu nikdy nenahradí - tvář druhého. (malinké rýpnutí do ambiciózních projektů "škola po i-netu" atd.)

NOVÁ >>>

U příspěvku:Sračky

j'en ai marre (Občasný) - 13.1.2002 > čmelák> Nebude, já nerad smažím lidi. Smajlik

NOVÁ >>>

j'en ai marre (Občasný) - 12.1.2002 > Pravda, Heideggera jsem ješzě nečetl, ale myslím, že rozdělení S-O má svůj smysl, přestože je krajně problematické(nemožné) klást svět-celek jako objekt. Asi by bylo zajímavé srovnar MH s Jaspersem (třetí nebo čtvrtá kapitola - objímající/obemykající). Ale to jen tak. K nadpisu: nijak mě "neuhodil" do očí, takže - čistě intuitivně - nevidím problém. Je to na autorovi. Nechce se mi dávat známku, nevím proč.

NOVÁ >>>

U příspěvku:Sračky

j'en ai marre (Občasný) - 12.1.2002 > Opravdu pozoruhodný text. Musím říci, že jsem si ho radši rovnou vytiskl – to abych s ním mohl trávit své volné chvilky. I když si vážím tvého výkonu (začít od Wittgensteina je vysoká laťka!), mám k textu pár výhrad. Docela pěkně je shrnul Humbucker – v zásadě s ním souhlasím, akorát bych za to nedal tak špatnou známku. Já si dám, ale (a to rád) tu „práci“ a pokusím se Humbuckera doplnit. Budu mluvit v bodech, jak je už mým zvykem.
( 1 ) NEŠTASTNÝ ÚVOD A PODCENĚNÍ FORMY.
Přiznávám, že skoro celý tento bod kritiky je založen na mém vkusu. Přesto bych se s tebou o své myšlenky podělil. První výhradu mám k PRAVOPISU, který jsi (velice nešťastně) ve fóru označil za formu s tím, že (cituji) „forma je sice potřebná k obsahu, ale je méně významná“. Proč má pravopis málo společného s formou? Zatímco forma je bytostně spjatá s obsahem, pravopis nikoliv – vynecháme-li oblast slovních hříček. Jistě, tvá „disdebilita“ je handicap, ale ne neřešitelný. Stačí investovat do koupě příručky pravidel českého pravopisu a slovníku spisovné češtiny (200 Kč) nebo poprosit někoho z přátel, zda by tvůj text nepodrobil korektuře. Pokud jde o mne, dokážu se nad hrubice povznést – neodsoudím něčí text jen kvůli hrubicím! Pravopis je však tak dobře viditelný, že hrubice upoutá můj první pohled takřka ve 100% případů. Nápaditý obsah tak soupeří o pozornost se shodou podmětu a přísudku nebo vyjmenovanými slovy. Je to škoda, čtenáře to ruší.
Ale vraťme se k otázce FORMY. Mýliš se, když říkáš, že forma je méně významná. Ne, je to rovnocenný partner obsahu a když se tito partneři hádají je to chyba autora (taky už se mi to nepovedlo a musel jsem to v palbě kritiky uznat). Ve střetu formy a obsahu vidím v tvém díle slabinu. Polehčující okolnost v mých očích je Wittgenstein, je to opravdu vysoká laťka. Jemu se nakonec podařilo zůstat vcelku srozumitelným (alespoň v tom, s čím jsem obeznámen já – celý Traktát jsem nečetl), ale ty ses v tom trochu zamotal, o tom později. Co je však (a teď je to opravdu „vkusovka“, kterou si držím už cca pět let) strašný nešvar je tvé UVEDENÍ TEXTU (tedy první dva bloky textu). Opravdu si nedokážu nijak vysvětlit proč autoři tak často PŘEDEM PROGRAMOVĚ DEVALVUJÍ svoji práci. Namátkou několik příkladů (odjinud): „No, tu písničku jsme moc nezkoušeli, bubeníkovi bylo teď tejden blbě…“ nebo „…tak si to přečetli a řekli abych to sem dala, ale já nevím…“. Jak jsem si všiml, většinou si takovou poznámku neodpustíš. Rád bych to chápal jako gesto upřímnosti (už to slovní spojení mi smrdí), ale nezdá se mi to. Přeci nebudu „pouštět ven“ něco, za čím si nestojím. S tím souvisí i NÁZEV. Já mám sice do slovního projevu Mirka Dušína dost daleko, ale když píšu vulgarismy nepoužívám. Někdo to sice celkem umí (Bondy, řekl bych), někdo to učinil svým „labelem“ (ano, Bukowski), ale stejně mi to nesedí – ale jak jsem řekl, to jsou spíše „vkusovky“, ale ze své reakce jsem se je rozhodl nevypustit.
( 2 ) PROČ NESROZUMITELNĚ?
Píšeš, že ti máme „prominout tvoji libůstku v nesrozumitelnosti. Zajímavé, já mám opačný problém: nejdůležitější je pro mne, zda jsem srozumitelný (aniž bych zjednodušoval!) a zda jsem někoho oslovil. Rád bych věděl jak se dokážeš už PŘEDEM smířit s tím, že ti lidé nebudou rozumět a ještě to svést na „libůstku“. Pak mi uniká proč píšeš. Taky mi vrtá hlavou, proč jsi tak zatvrzelý v otázce (ne)publikování. Je na tobě, zda mi tuto otázku zodpovíš. Nebudu se zlobit, když uznáš za vhodné pomlčet, ale dej mi to alespoň vědět. Ze zásady nesoudím druhé, ale nemohu se vyhnout dojmu, že je to trochu „pozérství“, za každou cenu proti proudu (zvláště v kontextu tvých „uvedení k textu“). Ale toto je jen dojem, který rád změním.
( 3 ) K VĚCI:
( i ) „Prázdno“.Mluvím o třetím odstavci v Úvodu: „A neměl jsem za sebou vůbec nic, jelikož prostě mě nic neuspokojilo.“ Jestli jsem tě dobře pochopil,šel jsi cestou karteziánského „Dubitó“. I když se Husserl po kritické reflexi Descarta (§ 10 v Karteziánských meditacích) dostal o trochu dál, stále se mi nezdá, že by někdo mohl začít z Prázdnoty. Myslím, že jsi se narodil do světa, který tě vybavil různými předsudky, různě skrytými. A i při „Husserlovské“ snaze se ti nepodaří zbavit se jich.
( ii ) Velice dobrý je druhý odstavec 1. bodu – Aktivita se zdá být opavdu to jediné smysluplné, či ke smyslu se nějak vztahující. Škoda, že tuto myšlenku vzápětí „glosuje“ zbytečné „vysral“.
( iii ) Pokud jsi pozorně četl moji polemiku s terou (Obrana přirozeného světa), pak je ti jasné, že ve 3. si rozumíme. Tento je jedním ze základních kamenů mého pohledu na svět. Přiznávám, že od 3.1 mi to spíš motá hlavu.
( iv ) Tabulka v 5. bodě mi připadá zbytečná, taktéž mi připadá zbytečná celá „poznámka 1“. S tím, co je to „iracionalní“ moc lidí problém nemá. Měl ses raději (a můžeš to doplnit) věnovat „zákonu subsidiaRity“ v 11. bodě. Tvá poznámka že „nevíš jak se to píše“ je v písemném projevu zbytečná, stačilo se podívat do slovníku. Tohle vypadá zbytečně „hloupě“. Jinak je dobře, že jsi transracionalitu do své práce zavedl. Je to docela dobrá koncepce, která pomůže při třídění otázek.
( v ) EX – POST LOGICKÝ OBRAZ a KONTINUITA VYPLYNUTÍ. Toto mi připadá jako příliš silné kriterium, myslím, že v životě se dá najít dost „diskontinuit“ – mezní situace, kdy se člověk tzv. obrátí nebo obyčejná intuice. ( Tady bych ti doporučil knihu R. K. Mertona: Studie ze sociologické teorie, první esej o historii idejí). Merton naráží na fakt, že se vědci možná příliš potlačit diskontinuitu a intuici.
( vi ) VRCHOLEM TEXTU JE PRO MNE 11. BOD A 12. BOD– TY SE POVEDLY.
( vii ) Poslední větu 1. odst. 13. bodu sis mohl odpustit – víš proč!
( viii ) Ten osamělý řádek bodu třináct („Já není“) je místo, kde se rozcházíme. Z hlediska tvého textu jsi tady předvedl příliš velký skok (což jde právě proti Witt. Formě, kterou jsi si zvolil!). To, že jsme partneři neimplikuje mystické splynutí. Zdá se, že „Já není“ je takový zlomový bod tvé práce, pak už následuje jen příliš rychlé vypořádání se smyslem a etikou.
( ix ) KONEC DOBRÝ VŠECHNO DOBRÉ? Myslím, že ano. 17. je „dobrý bod“ a báseň se mi hodně zamlouvá až na název.

TEDY: jak řekl Humbucker – vzal sis toho moc. Sice sám uvádíš, že jde o takové shrnutí. Já to chápu jako manifest tvého filosofického postoje a i když mám radši „srozumitelnost“ dávám „dvě“. To tak odpovídá tomu, jak na mě text působil. Fundovanějšího rozhodnutí nejsem schopen. Těším se na tvé další práce, protože věřím, že nezůstane jen u „Sraček“. Ale i za ty děkuji.

Body: 3
NOVÁ >>>

j'en ai marre (Občasný) - 12.1.2002 > humbucker> Naprosto souhlasím v bodech 1-3! Máme podobný pohled na věc, což není na škodu. Přeji hodně nápadů!

NOVÁ >>>

j'en ai marre (Občasný) - 12.1.2002 > Rád dávám jedna - to předně. Jsem rád za výborné reakce. Zdá se, že už se tu (po, prominťe, "mystickém uragánu" Romanna) začíná rozjíždět šlušná diskuse.
Vzhledem k vyčerpávajícím reakcím mi zbývají snad jen glosy.
1) Ačkoliv nemám moc rád uvodní proslovy ke čtenářům (třeba problém čmeláka (autora)), tak tento (1. odstavec) je docela milý. Vidím to taky tak, filosofie "soupeří" o zájem se spoustou jiných textů, které nehodlají dát do nadpisu kdejakou "podásovku", či "něco extra". Název této kolekce mi připadá v pořádku.
2)Ad: čtenář.
Také jsem, jako humbucker, nepochopil to "zahození filosofie" - snad se tu "čtenář" objeví a něco nám o tom řekne!
3) Ad: Centaur.
Z mých předchozích článků je dobře znám můj postoj k diletantům, jsem na ně opravdu "háklivý". Ale v tomto případě mě nic nepraštilo přes nos. Naopak, poslední odstavec mi připadá jako dost důležitý a je dobře, že zní na Totemu. Z některých děl, či jiných příspěvků mi připadá, že je dost lidí, kteří se "snaží žít někde Jinde (nebo jinde) a tak je dobré se o tom bavit. Nikomu neberu jeho postoj k životu, ale nějaké meze přecijen existují. V Obraně přirozeného světa se na ně snažím poukázat.
SHRNUTO A PODTRŽENO:
Když jsem psal "Hranici mezi filosofií a tlacháním", byl jsem dost skeptický. Jsem rád, že díky humbuckerovi a čmelákovi a většině reakcí se opět vrací můj, jinak přirozený, optimismus.
JEN HOUŠŤ!

Body: 5
NOVÁ >>>

j'en ai marre (Občasný) - 10.1.2002 > romann> Děkuji za nabídku, ale nedávám šamanismu šanci. Jestli jsi exponent mystiky ty a jestli jsou vrcholem takovy výplachy mozku, tak fakt nemám zájem.
Dám přednost "tomuto" světu. Nerad bych zešílel, ať už z čehokoliv. A mysli si o mně, že jsem jedna z těch "oveček", co "nenazřely".

NOVÁ >>>

j'en ai marre (Občasný) - 9.1.2002 > romann> Pardon. Přetlumoč tedy moji reakci - včetně "pokárání" za hloupé výmluvy ohledně pravopisu - kolegovi Milošovi.
Myslím, že korekruty i/y by na "autenticitě" zápisu už moc nezměnily.
Dvě věci:
1) "Deník je přece lidský výtvor". Já říkám: "automobil je lidský výtvor!". (v tomto stejně banálním konstatování je ukryta otázka. Co jsi tím chtěl říci?)
2) Asi mám moc "romantickou" představu o mytice. Myslím, totiř, že mystik umí se svým zážitkem žít sám a nemusí o tom "cintat" na potkání. Může sice vnímavějším ukázat cesty, ale ne "zápisem z meditace".

NOVÁ >>>

j'en ai marre (Občasný) - 9.1.2002 > romann> Chceš srovnávat výkon počítače se "splynutím s Bohem"? Snad ne.
Připojuji se k humbucekrovi. "Ponořit se do Boha na 60 procent", si zaslouží minimálně perlu týdne!

NOVÁ >>>

j'en ai marre (Občasný) - 9.1.2002 > Lukáš> Tak nevím, jestli mluvíš o protěžování MÉHO stanoviska, pak musím říci: Nezbývá mi než mít SVÉ stanovisko, za nic jiného se nemohu plně zaručit. S tou nechutí je to asi tak - mám předsudek. Ano, četl jsem už mnoho z tohoto tématu a mnohé je "kýč". Když tedy čtu o lásce, jsem citlivější na kýčovitost. Dál, myslím, mé předsudky nejdou. Myslím, že každý autor musí brát v potaz na jaké téma píše a počítat s tím, že mu hrozí srovnání s ostatními, či výše popsané předsudky.
Ano, upřímnost je krásná, ale nemusí ji každý publikovat. Od toho je deník. Osobní deník. Krásná a cenná věc pro pisatele.
A že je pravda prostá? Ano, někdy tomu tak je, ale to je asi tak všechno. Na "kýčovitost" tohoto příspěvku to nemá (v MÉM vidění) vliv.
Děkuji za všechny reakce na mé reakce.

NOVÁ >>>

j'en ai marre (Občasný) - 9.1.2002 > Martina> Ano, přesně tak "...jestli mám co říci..."! Věz, že to je jádro mé reakce. Nemůžu si pomoci, ale nenabyl jsem dojmu, "že bys měla co říci". Což se ve spojení s tématem lásky ještě umocňuje. Říkám jen: než bych publikoval o lásce, promyslel bych si, jestli to opravdu má co říci i jiným; pro mne je láska také důleřitý cit a krasný, ale nevím, proč bych měl přispívat do již tolik přeplněné "mlýnice".
Doufám, že teď už jsme se pochopili.
Ještě, abych předešel nedorozumnění:
Nepovažuji tvoji úvahu za "blábol", "blábol" je prostě nějaká blbost, často nemající žádný hlubší smysl. To není tento případ. Proto jsem dal "dvojku".¨
HOWGH

NOVÁ >>>

j'en ai marre (Občasný) - 8.1.2002 > Znovu opakuji - nemyslím, že by toto byla mystika! Romann si tu prostě píše deníček a VYDÁVÁ to za mystiku.
A ještě něco: když už chceš svá nazření někomu sdělit (a já to opravdu nepovažuju za nutné, ba ani moudré!), tak ti nezbyde než použít jazyka...Z tohoto, jinak banálního faktu, plynou přinejmenším dvě věci:
1) Mystický zážitek překročení subjekt-objektového vnímání (ke kterému je vetšina lidí odsouzena) zabiješ právě tím, že ho převedeš zpět na jazyk, který je už ze své podstaty objektivizací.
2) Pomineme-li bod jedna a usoudíme-li, že se splynutí s Bohem dá vyprávět, pak nezbývá než použít (tvými slovy)"hloupý lidský výmysl" - jazyk. Ten MÁ svá pravidla a jejich porušování bych nesváděl na "vyšší sféry". Hrubice a "neshody" jsou důsledkem tvé nevzdělanosti.
HOWGH

NOVÁ >>>

j'en ai marre (Občasný) - 8.1.2002 > Martina> Ano, můj vztah k tématu lásky opravdu není tvůj problém. Jen opakuji, že u tak častého námětu bych spíše váhal, jestli mám o já přispět svou troškou do mlýna.

NOVÁ >>>

j'en ai marre (Občasný) - 8.1.2002 > Lukáš> No, zdá se, že moje reakce byla pochopena příliš drsně. Jen mi jde o to, že to smrdí kýčem. Já taky cítím lásku, taky o ní přemýšlím - jen "dávat to na papír" se mi příčí. Ale: každý po svém. Proto jsem dal dvojku - ten text není špatný, jen už asi tisícátýprvý...

NOVÁ >>>