Tvé další možnosti
Pomůžeme, poradíme
Tohle se ti povadlo, líbí se mi ten jazyk, délka (básně) a myšlenka - jak tak na to koukám, je to "kompozičně v ladu"
S těmi počítači vidím zádrhel jinde než ty a mezon. Vy oba tvrdíte v podstatě to, že počítače jednou "zlidští", naučí se od lidí přemýšlet (což, jak píše mezon, že to umíme sami), či se od nich naučí touze po moci. To je vlastně tak trochu Asimovský pohled.
Já jsem si kdysi položil otázku: nestanou se spíše lidé stoji než stroje lidmi? Překvapuje mne, jak rychle se lidé od počítačů učí. Učí se multitaskingu, ztrácí koncentraci. Učí se neklást otázky, ale řešit problémy. Velice mě překvapuje, jak lidé začali pod vlivem počítačů a jiných technologií nakládat se svou pamětí. Už jen to, že kusu hardwaru dali jméno paměť je zarážející, neboť pamět lidská a počítačová fungují zcela jinak. Co se ale děje s pamětí dnes? Tak třeba to, že všichni fotí, nahrávají, ale málo kdo vypráví. Mizí příběh, neboť ten je pokládán za příliš subjktivní - je třeba dokumentovat, nikoliv vyprávět.
Ergo: skutečně nemám strach, že by se počítače stali lidmi nebo jimi nějak manipulovaly, obávám se přesně opačného - lidé propadnou kouzlu počítačové efektivity a posunou se blíže strojům. A k tomu není třeba umělé inteligence, vystačíme s odvěkou lidskou blbostí a narcismem (počítač je projekcí, upgradem lidského: obrazem, vylepšeným obrazem lidstva, který je často nekriticky obdivován).
Tak to vskutku dobré dílo.
Moc se mi líbí ten nápad, domyslet, poměřit naše sny (noční můry, obavy) s dnešním stavem. Myslím, že se ti podařilo moc pěkně Oldu aktualizovat. Líbí se mi i styl, místy mi připomíná Vonneguta (zvlášť pasáž o počítačích s pěkným koncem "a na to jsem přišel sám"). Snad jen bych vynechal některé profláklé pasáže,řipadá mi to zbytečně dlouhé, ztrácí to dech a rozpadá se to do střípků, sady glos. To je škoda, protože to má nosnou myšlenku a několik originálních postřehů. Prostě bych to "prostřihal". Myslím, že Rushdie někde píše "be careful what you wish, your dreams may come true", což by měl být opěrný kámen každých úvah o budoucím :-).
Hm, z nějakého důvodu mi nejde vpisovat do již napsaného textu, ale chtěl jsem ti napsat, které pasáže považuji za profláklé: tu o Měsíc a Venuši, blahobyt v celém světě. Naopak, za dobré - možná hodné rozvedení a domyšlení (což ale jde mimo žánr fejetonu) - považuji všechny, kde narážíš na produkci přírody...no a tu s počítači. Možná bys mohl na něco z toho napsat úvahu, to by mohlo být zajímavé. Každopádně, drž si svůj příjemný humor, to není málo.
Děkuji za přání dlouhého života, to se neodmítá - člověk by pak měl víc času odpovídat ti na otázky :-))). Hru na člověk-stroj už jsme spolu hráli. Jsem teď již méně ideologický, ale stále vidím rozdíl: tím je svobodná vůle. Uznávám, že je to debata, do které se mi nechce pouštět. Já se za jedince se svobodnou vůlí považuji a podle toho se rozhoduji. Nehodlám své přítelkyni vysvětlovat nevěru tím, že šlo o nějakou nutnost, chemii nebo tak. Atd.
Velice dobře uvažuješ o lhaní. Jistě ti něco říká zákon velkých čísel - drobné lži vykryjí jiné drobné lži. Problém nastává, když se nějaká lež stane systematickou. Moje kamarádka shodou náhod zkoumá násilí v domácnosti - zkus se nad tím zamyslet, jaké problémy musí řešit při rozhovoru atd. Tam jde většinou přímo o manipulaci. Známé jsou i případy toho, že klient sám se snaží výzkum zmanipulovat - výzkumy trhu atd. můžeš tvrdit, že to nejsou metodologické problémy, věř mi, že s praxí tě to přejde.
Pokud jde o Marxe - nevěděl jsem, že je v Giddensovi, popravdě Giddense moc rád nemám. Ta debata by ale mohla být mnohem složitější - to já jen, kdyby to četl nějaký marxista :-). Ale tenhle příklad naznačuje další metodický problém - spjatost výzkumníka s jeho předmětem a objektem zkoumání. V praxi: výzkumy volebních preferencí. Námitka je taková, že veřejné mínění vytvoří až sociolog svou otázkou. Zveřejnění odpovědí pak ovlivní preference. Plus malý detail - to, co respondent řekne, nemusí udělat. Podstatná část nevoličů se nepřizná. Metodicky se to řeší upravením statistického nástroje.
Tvůj příklad z hypermarketem je stejně názorný jako triviální. Shodou okolností ti monu posloužit jiným příkladem. Toto jaro jsem studoval sociologii v New Orleans. Tamnější sociologové mj. řeší problém evakuace. Co lidi vede k tomu, že nevypadnou? Jaké přijmout kroky, aby se počet evakuovaných zvýšil? Jakmile tohle začneš zkoumat, dostaneš se k sociálním nerovnostem, stigmatizaci, fatalismu (založeném na stigmatizaci chudých) a hodně dalším věcem. Musíš opět řešit to, jestli tě respondenti nevyužívají ke svým zájmům (to v přír. vědách fakt neřešíš), což se kontroluje dost těžko. Atd.
Upřímně řečeno - pořád mám pocit, že tvé otázky se nemají dobrat pravdy, leda mě obírat o čas. Zkus si je někdy kriticky zodpovědět sám. Dá to práci, to mi věř, učím se tak činit taktéž. I tobě v tom přeji hodně zdaru.
Ahoj Zeframe. O Sokalovi se hadat nemusime - pokud bys totiz uspesne absolvoval prvni rocnik sociologie (nebo si misto Giddense precetl Dismanuv uvod do empiricke sociologie), musel by sis polozit a zodpovedet tri otazky ohledne tzv. Sokalova experimentu. Je validni (meri opravdu to, co zamysli?), reliabilni (je spolehlivy - fungoval by i jinde naz v jednom periodiku?) a konecne je reprezentativni (lze z toho usuzovat na celou vedeckou komunitu?)? Dosel bys k nazoru, ze cela zalezitost je proste jen afera. Pokud bys toto neprijal, polozil bych otazku - je pripad doktor Mengele zobecnitelny na celou vedeckou komunitu? Ja si to nemyslim. Je to afera, pripad mezni - muze se to stat a je dobre tomu predejit. Tecka nad Sokalem - nemusis cist odborne casopisy, chces-li si udelat nazor nad Sokala.
Odborne casopisy a publikace naopak musis cist, pokud chces opravdu kritizovat sociologii en bloc. Roznest vedu na cetbe ucebnice z prvaku...no comment. Na sociologii je hodne shnileho - to vim sam, sam jsem si musel najit tu nejmene shnilou vetev, hodne mi v tom pomohl zivot v anglosasskem vedeckem prostredi (sociologie v USA). Zbytek humanitnich disciplin nesoudim - vybral jsem si sociologii proto, ze umoznuje byt co nejmene humanitni. Viz. prace, do kterych bys mel opravdu nahlednout, aby sis mohl udelat nazor a nikoliv jen dojem: metou je samozrejme American Journal of Sociology a American Sociological Review. V Cechach je to Sociologicky casopis. Pokud jde o prace, jiste by te - jako kritika - mely zajimat vyzkumy tymu okolo Tucka, Machonina ci Marese. Tudy pro mne vede cesta, pokud se chces ptat me.
Abych nezapomnel - ad. pasaz o humanitnich a prir. vedach. Pravda je takova - to ti rikam na zaklade studia a zkusenosti s vyzkumem: (1) tohle deleni az prilis casto slouzi k omluve lenosti a neduslednosti v sociologii (2) kazdy, kdo delal vyzkum s lidmi a na lidech zasteskl si po tom, jak krasne se zkoumaji kameny :-). Nelzou, nemanipulujou a konecne, kdyz jim reknes, ze jsou ze dreva, zustanou dal kameny. Kdyz ale lidem - jako vyzkumnik - polozis otazku nedobre, prijmou tvoji definici a stanou se na zaklade ji tim, na co jsi se ptal. Viz. Marx: tak dlouho zkoumal tridy az je sam pomohl vytvorit, coz nakonec vedlo k tomu, ze se nestalo to, co predpovidal - cela vec by ovsem byla na dalsi debatu, ve ktere bys mi byl asi stejnym partnerem jako ja tobe pri reseni integralu.
Clanek, ktery jsi predvedl je jen dojmologii, jejiz cil je pekne shrnut v posledni vete. Sam na sobe vim, ze nejvic krici ti, co vi malo. Taky jsem kritizoval hlucne a nepodlozene. Ty jsi kdysi nekde psal, ze nazory je treba zabijet. Me ta formulace prijde dodnes esteticky nechutna, ale v praxi se ji blizim. Jsou nazory, se kterymi jsem se rozesel - byt jsem nad nimi ztravil hodne casu. Po tobe tolik nechci :-). Staci kdyz prijdes o jeden dojem....nebo si alespon uvedomis, ze jde o dojem a nez zacne pokladat otazky jinym - v podobe stulcu a bonmotu - zajdes si do knihovny a zodpovis si je sam.
Pripomina mi to tu prijemnejsi stranku ranni cesty tramvaji, kdyz pres svoji tvar koukam ven na pekny den. Hloubeji uz to neumim.