|
Představujeme... Gino Hašler
V sekci Výtvarno bych Vám v tomto čísle rád představil autora publikujícího na Totemu pod nickem Gino Hašler. Nebudu se pouštět do subjektivních úvah a raději nechám promluvit autora samotného:
R: Sám sebe prý člověk zná nejlépe, jak tedy vidíš svůj "umělecký" životopis?
GH:Můj “umělecký” životopis je naprosto stručný. Jsem malíř samouk, který sběhl od filmového řemesla. Film mě zajímal; děda byl herec a otec režisér. Vystudoval jsem tedy v 1964 FAMU a pracoval nějaký čas u filmu jako asistent režie (epizodně i jako herec).
V roce 1968 jsem emigroval. Ve Frankfurtu jsem pracoval asi rok jako kameraman pro Tagesschau u Hessenske televize a pak hupnul na letadlo do Los Angeles za svým otcem, kterého jsem 20 let neviděl. U filmu jsem si ani neškrtnul díky všemocným uniím, pouze dvakrát natáčel jako hlavní kameraman na nezávislých produkcích. Rozhodl jsem se zkusit vydělávat na svém hobby – malování. Stal se ilustrátorem, sehnal si agenta a dneska maluji od jehly přes zvířata a medicínu, až po lokomotivu, všechno co mi agent zadá. Mám též několik klientů, které jsem si kdysi sehnal sám a ilustroval pro ně řadu knih v Austrálii, Rakousku a Německu. Právě nyní jsem skončil zakázku 21 realistických mořských ryb a krabů, která vzala 6 týdnů po zhruba 18ti hodinách denně, takže žádná lehárna. Přitom se snažím malovat také mezi kšefty jen pro sebe. V Galerii Morpheus v Beverly Hills mám už dva roky stálou skupinovou výstavu a občas tam přidám nové věci, tak jak mám čas něco namalovat.
R: A tvé vzory (překonané, nedosažitelné)?
GH: Mými vzory jsou Bosch, Bruegel a Dali, pánové, od kterých je stále se co učit. Stran překonání vzoru ... to není otázka pro mne. Jediný, koho se snažím eventuelně překonávat, je sama sebe ve svém samouckém počínání.
R: Mezi jinými najdou návštěvníci Totemu dvě díla, která mě v poslední době nejvíce zaujala - Babylonskou věž a Smrtelné hříchy. Pověz něco o nich.
GH: Babylónská věž mě napadla, když jsem viděl, jak ji namaloval Polák Jacek Yerka. Prostě jsem si řekl, že ji udělám, tak, jak si ji představuji já. Pokud jde o Smrtelné hříchy, inspiroval mě Bosch, který je namaloval do kruhové kompozice každý zvláš. Napadlo mě dát je do jednoho kruhu všechny dohromady, jak by to asi fungovalo, a zdá se že to vyšlo.
Zmíněné a další díla z tvorby G. Hašlera najdete níže, další pak na Totemu. Nakonec připojím i odkaz na Ginovu Homepage.
Po kliknutí na ikonky se otevře okno s velkou verzí díla.
Názvy: Prognosis (digitální airbrush), Smrtelné hříchy (kresba perem), Babylonská věž (vodové barvy, pastelky), Disharmonie, v druhém řádku - Mini Cooper 2001 (airbrush), Karakal (pastelky), Motýl a můra (pastelky) a poslední Časová (vznikla jako ilustrace ke stejnojmené básni /níže/)
Časová - _JiKo_
Bolavé včerejšky
oříšků bez skořápek
drtí čelisti
louskáčku času.
Peříčka minulá
pod sebe podestýlám
hledám kostičky stavebnic
a v chlévu života
I.N.R.I. na zeď naškrábu.
Vteřinovka umdlela
a nikdo klíčkem nezatočí.
Jsem na maškarním - za kyvadlo
smyčku mám kolem krku
přesto se odrazím a ...
TIK-TAK
rozejdu zas
hodiny života.
stránku připravil _JiKo_ |
