Naše redakce ve zkratce...kliknutím na jméno redaktora se dozvíš více
Dusan (od všeho něco...) >> Citace: "Svůj život jsem věnoval tomu, abych se stal tím, kdo jsem. Stálo to za to?" Trošku se starám o to, aby Totem fungoval a pořád něco vylepšuji, aby jste měli fajn prostředí pro publikování a vzájemnou komunikaci...Baví Vás to ? Mě celkem jo :)
Martin (básně, povídky, fotografie, administrace serveru) >> Verše nepíší lidé. Píší je chvíle, které prožívají ... Narodil jsem se v Košířích, je to malé městečko na okraji Prahy, které bylo již k Praze připojeno. Doma jsme měli od malička spoustu zvěře jak na arše Noemové. Básničky mne tak nějak chytly až na vejšce, jediné větší dílko, které jsem kdy vydal byla knížka povídek Objevy v hlíně, která pro svou nebývalou kvalitu nebude nikdy čtenářům zveřejněna. :)
Petr (básně, fotografie) >> Miluj život i dny nad Tvé síly ... Na své dvacet dva tři let trvající dětství se příliš nepamatuju ... ale ... více na mé osobní stránce.
SShane (Co?Kdy?Kde?)
HACKMAN (povídky, úvahy, fejetony, básně) To jsem celý já. Když mám napsat o sobě, tak nevím co a už vůbec nevím, kde mám začít. Takže laskavý čtenáři mi promiň.
Lucie (fotografie) >> I ´m only happy when it rains Když mi bylo pět let, krmila jsem u babičky králíky stonkama od pampelišek. Moc jim chutnaly. Když mi bylo šest let, musela jsem do školy. První den v onom ústavu pro mě znamenal totální iluzní krach mé dětské duše. Když mi bylo sedm, navykla jsem školskému socialistickému brain washingu a v jednom pražském obchodě s hudbou se vehementně dožadovala zakoupení Internacionály. Když mi bylo osm, pochopila jsem, jaké je to terno, nosit do školy sukni a celý den se pak chránit proti raně pubertálním spulužákům. Od té doby nosím pouze kalhoty. Když mi bylo devět, prožívala jsem skutečnou depresi, ačkoli jsem v té době ještě neznala význam tohoto slova. Když mi bylo deset, začala jsem se až nezdravě moc zabývat otázkami života a smrti. Když mi bylo jedenáct, myslela jsem si, že lidé o čtyři roky starší jak já jsou už dospělí a nanejvýš rozumní. Když mi bylo dvanáct, začala sem se zmítat v divoké pubertě a trýznila sebe i okolí. Když mi bylo třináct, začala jsem přemýšlet o svém budoucím manželovi. Když mi bylo čtrnáct, prožila jsem nekrásnější letní dětský tábor ve svém životě. Když mi bylo patnáct, cítila jsem se být dospělá a nanejvýš rozumná. Když mi bylo šestnáct, málem jsem spáchala sebevraždu. Když mi bylo sedmnáct, prožila jsem první gymnazijní lásku. Když mi bylo osmnáct, pochopila jsem, že mou plnoletostí se vůbec nic nezměnilo. Když mi bylo devatenáct, ztratila jsem veškeré své zbývající iluze. Když mi bylo dvacet, poznala jsem a ztratila opravdovou lásku. Když mi bylo dvacet jedna, očekávala sem, že se konečně něco významnýho stane. Když mi je dvacet dva, zjišťuju, že mám život za sebou.
M.M. alias Přemek (kresby, comics, hudba) >> Jděte se vycpat (asi) Jsem rozvedený,nekuřák s bytem 2+1 hodný a pracovitý.
Pisisvor (vtipy, citáty, reportáže) >> Díky za všechny vaše mailíky...už jich pár přišlo :) Pišišvor rád brousí na Internetu a občas (když mu je smutno) tak zabrouzdá i mezi jiný Pišišvory na chat a tam s nimi klábosí... Také se snaží udělat něco pro své tělo, a tak si jednou za rok zajde zasportovat: squash, aerobik, kolečkové brusle anebo sjíždí na lyžích sjezdovku jako ďábel...Pak se zase další rok léčí z modřin, zlomenin a boulí...Jeho tajnou vášní je hudba a tanec, ale protože mu chybí hudební sluch, tak se radši k tomu moc nehlásí... Je sečtělý a mimo klasiky, kterou musel číst ve škole, ho zajímá také trochu historie, věda, psychologie, móda a tak od všeho trochu...hlavně ne žádné teoretické poučky, ke kterým je potřeba ještě dost obsáhlý výkladový slovník... Má taky rád zvířata (protože sám je také zvíře) a doma žije společně ještě se třemi dalšími zvířátky: dva čuníci, kteří jsou kupodivu jeho sourozenci, ale nejchytřejším v rodině je papoušek...
Lian (básně, povídky) Usmívejte se, bude hůř...
Cobain (básně, hudba, English corner) Je mi 19 let, studuji druhým rokem na The University of New York/Prague. Rád si hraju s rýmy a stejně tak mám rád když si s nimi hrají jiní ve svých básních. To bude zatím všechno :-)
Gala (básně) >> Rytíř: A prozradíš mi potom svá tajemství? Smrt: Ne, žádná nemám... (I. Bergman) Jsem takový jaký jsem a jiný už asi nebudu Mišpule (básně, povídky)
Cid (básně) >> Tam kde se věci stávají obyčejnými, tam umírá Láska. Píši poezii se zaměřením na katolickou lyriku. Mám rád literaturu antickou a středověkou a z dvacátého století mi nejvíce vyhovuje literatura anglická.
Thomas Hudson (výtvarno, kresby, básně, úvahy) >> Polib a Zabij mě sladce. Když jsem byl ještě malý kluk, šel jsem s dědou po ulici kolem vitríny, kde vysely parte. Děda se zastavil jako vždy, aby věděl komu bude na pohřbu zpívat a já jsem se zastavil, protože se zastavil děda. Na jednom parte mě zaujal obrázek, který vybočoval z fádní řady křížů - byl to kalich Českobratrské Církve Husitské. Už když jsem byl malý, tak ve mě byly známky toho, že budu jednou studovat technickou školu - ptal jsem se pořád proč to funguje, tak jak funguje, zeptal jsem se tedy dědy: Dědo proč na tamtom parte je kalich?? Znamená to že se ten člověk upil k smrti??? Musím říci, že jsem docela pobavil dědovi spolučteče a dědu taky..... Svými trapasy bavím lidi už devatenáct let počínaje tím že jsem se poprvé pokakal a konče tím, že jsem se pokakal včera. Proto buďte prosím schovívavý, až jednou namaluji Whistlerovu matku a vystavím ji zde jako své originální geniální dílo. Děkuji vám. PS: Dědovi nedokázal na pohřbu zazpívat nikdo tak krásně jako by si zpíval sám.
Trisi (básně, hudba) >> nic mě nanapadá...jinak ahojky.... Šmankote!!!....jsem tolerantní, plachá, přátelská, vstřícná....kdo mě chce poznat lépe, doporučuji pro začátek skrze mou tvorbu...je hodně osobní
|
|