|
Jak jsme pronikli do podzemí...
Všechno to začalo nabídkou, která nám začátkem roku přišla do redakční pošty. Může za to odvážný nadšenec z neomluveného divadla Jiří Krejča, jemuž svérázný prostor v Karlíně učaroval, stejně jako nám.
|
Jiří Krejča v jedné ze svých nesčetných funkcí. |
Není to impozantní? |
Trochu nám to tu vyzdobte a můžete si tu udělat akci - takhle nějak by se asi ve stručnosti dala nabídka shrnout. Tak jsme se do toho pustili. Svérazný stav prostor limitoval naše možnosti. Nebudu vás tu unavovat podrobnostmi od laminátování fotek a textů (které mám na svědomí já), přes výběr fotografií (sédy), organizační kontakty (Martin), návrh a zajištění programu (šedé, Quotidiana, Martin), vytvoření pozvánek a vstupenek (Quotidiana), až po istalaci samotné výstavy (Martin, Naty, šedé, Luk Malér).
Martin pro vás celý průběh zaznamenal svým fotoaparátem a s jeho výběrem se registrovaní uživatelé mohli seznámit na osobní stránce.
Pro ty, kdo to neviděli, jen stručný přehled s komentářem:
|
|
Program zahájil rimmer svými poněkud hambatými povídkami, které (jak se později ukázalo) předznamenaly průběh celého večera.
Škoda, že to Martin nenafotil z opačné strany. Salvy smíchu, doprovázející čtení, by sice slyšet nebyly, ale nepřišli byste o úsměvy rozzařující tváře diváků. |
Následoval výběr poezie autorů Totemu a další body programu:
|
Břišní tanečnice Regina byla úžasná a sklidila snadno pochopitelný úspěch. |
Své audiovizuální básně předvedl s nenapodobitelným šarmem
Luk Malér. Povrch stěn Luka natolik okouzlil, že odmítl nabízené plátno na promítání. Pravda je, že nezvyklý design jeho textům
opravdu slušel.
Myslím, že kdyby to bylo technicky proveditelné, sbalil by si čelní stěnu a nosil ji sebou na všechna svá další vystoupení.
|
Před závěrem večera vystoupili hosté programu Rebecca13 a Jan Haubert z Visacího zámku.
|
