VARIACE

Vítr a chlad do kůže, zimní slunce do ospalých očí
To je zas ráno
Ve městě
Studené a plné lidí
Ráno stejné jako osm tisíc šest set dvacet tři před ním
A přece máš pocit
Že něco je jinak

Poznat a ztratit, to je základ života, ne?
Říkáš si
V objetí rudého přízraku
Co se tváří jako obyčejná tramvaj
Třese s tebou, mačká z tebe poslední zbytky spánku
A když se konečně vymaníš z jeho sevření
Změní se v kašpárka
Neškodného klauna
Co utíká po kolejích a zvoní rolničkami

Vítr a chlad do kůže
Ten tolik nebolí
O co horší je falešná lítost v jejích očích
A neupřímnost v hlase
Když řekla
Mrzí mě to

Další šašek běží kolem tebe
A cinká jako o trolej
Díváš se za ním
A myslíš si
Jak neskonale smutný to je vlastně úděl
Být špatným hercem