|
Vodou, ze které se páří
smyli jsme ze sebe hlínu a hluk
v rohu vany zarůstající plevelem.
Druhý břeh končil normálně dlaždičkami.
Cosi ti rašilo ze ztuhlých, otevřených úst,
bylo potřeba to vyrvat, než se to rozkošatí.
takhle, aby to nedorostlo, i s plícemi a játry –
A pak se řinulo léto, vzduch sklovatěl na slunci,
brodit se jím bylo jak kráčet rosolem -
a já ti přinesla dárky,
atlas mraků, seznam zakázaných sloves,
rybíz hledaný v podmáčených sadech
a velrybu v opravdu velké konzervě.
Pod prolomenou krustou srpna
byl vidět bazén, který vysychá,
ležel tam bílkový sníh, nějaké mokré peří
a opravdický alobal.
Na koncích větví stále dorůstala jablka.
Sadem se šířil podvečer jak inkoust ve vodě.
Míchali jsme to drátem,
dokud se nerozpustil úplně.
| 
