|
Tasil
meč.
Jeho protivník také.
Oba věděli že ustoupit nejde.
Kdo by ustoupil, je mrtvý.
Nevěděli proč, ale věděli, že kdo ustoupí, zemře.
Rozhlédl se.
Všude pusto, jenom skály, písek a prach.
Zaútočil šikmým sekem.
Zavzpomínal proč je tady.
Nastavil meč proti smrtícímu úderu.
A vzpomněl si jak chránil toho muže.
Sekl zespoda.
Muže který hlásal čest
Uskočil výpadu.
Hlásal rovnost, mír a lásku.
Švihl mečem vodorovně.
Ten muž chtěl pro všechny jen dobro.
Kryl se.
Byl odsouzen.
Napřáhl se.
Za šílenství, kacířství a lži.
Udeřil.
K trestu smrti.
Zabrněly ho ruce.
Oběšením.
Od toho úderu.
On vyhnán.
Jen tak tak vykryl ránu.
Do pouště.
Vložil veškerou sílu do posledního úderu.
Aby zemřel.
Zemřel.
|