|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
HRAD NEBES
(Schůzky s ozvěnou)
Myšlenky,
jak velký klíč od hradní brány,
mě vpouštějí na nádvoří,
široká věž se ke mně sklání,
na zázraky nevěřím.
Vcházím do paláce snů,
hostina je v plném proudu,
všechna místa obsazena,
volné je jen u posledního stolu.
Ta anglická smetánka,
vábí mě k nim usadit se,
však já … já
smutkem obracím se
smutně hledím ke dveřím.
Jsem kotě,
co ztratilo se,
na zázraky nevěřím.
Nikde nevidím tě čekat,
nikde nepluje tvůj stín,
teď vím jistě,
chtělo se mi plakat
u posledních lístků kopretin.
|
|
|