|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Miluji, když brečíš Autor: Jáma (Občasný) - publikováno 10.5.2005 (18:21:17)
|
| |
Miluji, když brečíš
Jsi krásná, tvé tělo se podobá květům
orchideje. Miluji, když se tvé tělo vlní jako vodní hladina. Miluji, když se
tvé tělo otřásá ve vzlycích. Miluji, když kanou tvé slzy, slané jak moře.
Pláčeš z mnoha důvodů, bolesti, zlosti, smutku. Slzy, jak perly, pomalu
stékají po tvých tvářích, které tak miluji. Obličej se ti zkřiví
v podivuhodné grimase, která tě hyzdí, nemám jí rád. Kazí tvůj smutek,
dělá ho ošklivým, zato slzy jsou čisté, krásné. Zbožňuji, když padají na zem.
Jsou jako smuteční dar přírodě. Dáváš je, aby ti Matka Příroda dala radost,
úlevu či zklidnění. Slzy jsou léčivé, nejsou však lék. Léčí duši ronitele.
Dívám se na tebe, jak se stupňuje tvůj smutek. Tvé tělo se napíná jako luk.
Tvůj dech je hluboký, vážný, jak při prvních metrech dlouhého běhu. Ať chceš
nebo ne, pak ti vytrysknou z očí první slzičky. První, z dlouhého
vodopádu. Ten okamžik miluji. Další slzy se už nepodobají ostatním. Jsou už jen
horší. Nakonec tě utěšuji. Ležíš mi v náručí bezmocná jak dítě a já tě
hladím po vlasech.
Miluji, když brečíš
|
|
|