Letmý pohled

Jen letmým pohledem
chtěla jsem se na ni podívat.
Však teď tu stojím a cítím,
jak ze mě postupně vysává veškerou energii.

To nitro mého těla
jakoby se zvolna měnilo v nekonečný vesmír,
po kterém nezbývá už nic.
Jen prázdnota a zapomnění.

Dívám se na ten starý plášť
pečlivě přehozený přes nekonečnou temnotu,
která mě pozoruje na každém kroku
a neustále mě hlídá a děsí.

Proč se nemůžu aspoň na chvíli
zbavit toho pocitu a zapomenout,
že jsem právě pohlédla
do očí smrti…