OKOUZLENÍ

Maluji na plátno prostého malíře

a pod mými pohyby jakoby se chvělo

maluji slova po sněhobílém papíře

a letmími dotyky přenáším tvé nahé tělo.

Pohledem do očí tě přinutím přikrýt je víčky

a něžným polibkem udělám první tah

ucitím najednou že pohasly dvě hořící svíčky

a jen ústa tvá teď jsou v mých vzpomínkách.

Pak štětcem se přenesu na místa, která se tají

a pohladím tvou jemnou šíji

teď poslouchej jak dotyky rozehrají

tu nejkrásnější nebeskou symfonii.

I obraz překrásně už zpívá

a neslyší jen ti co jsou hluší

teď málo už jen dodělat zbývá,

aby obraz dostal i tvou něžnou duši.

Slova pro ústa nyní nejsou stvořena

a polibky ničí tvoji vnitřní stráž

hráz mezi námi dvěma už je zbořena

a já vidím teď co jindy ukrýváš.

Moře bouří, však den je krásně slunný

nevnímáš co v příštích minutách se stane

toužíš, čekáš a bojíš se každé další vlny,

bouři víc, buď milostiv ty tajuplný oceáne.