EPILOG:
jaro provoní
KOsMetICKY upravené vlasy
jdi s přírodou a pěj si za kopějku
baladu o nenarozeném princi
.
. (umění)
.
ve lži jsem v sedě na lávce
jó na lávce
pozoroval kunu
byla to kuna, no jéje, kuna
skláněla se k cypřišům a voněla jim
voněla jó voněla
jako laciná
mrcha, mrcha jó a
lezla jí stehna z uší
jak ržála
když pepřenkou zhola
hola pepřila klín kolem
zdola
nu
mezi lavičkami je mezírka
ta se plní tlustými lidmi
když potřebují vyfouknout
jó lidmi
ták tlustými
propečenými žebírky
zdraví se
máselné hlavy
leč pozor!
když jsou ta místa prázdná tak tam ta kuna
strká jazyk a kouká
kouká jestli má obdiv
a točí
a točí
jó točí pysky
až by se semenu zželelo
až by tartan zezelenal
až by se člověk mdlem zemdlel
ti lidmi
ti tlustí lidmi koukaj
jó koukaj do kalamáře
a maj tam tečku
velkou zelenou tečku
jó tečku
mírně mravokárnou neděli
páč dnes je zákaz lovu kun
už i soudci soudí, že je teplo dost
na sundávání kutan
tak tlusťoučtí
jó tak tlusťoučcí
a nabývají barvy
a když nafoukaně sedají
na ty mezírky
jó tak tam
jazyk žhne jim tam
jó tam v tom hustém jarním světě
dnes už se zmrzlinou
ještě bez zábran
.
.
.