Spala jsem malá
Spala jsem malá,
probuzena.
ve tmě, v nicotě,
strachu a zániku,
obklopena.
Křičela jsem bez hlasu,
nikdo ke mě nepřišel,
napadl mě strach, bolest,
mráz,
kol hliněného tarasu.
Rval se mi do niter,
trhal jej bláznivě.
Volám osobu blízkou,
mou matku,
chci ji,
věnuji ji své myšlenky,
myslím zdalipak není
smyšlené, snad nemyslím
už tím zdechlým humusem.
Mamííííí,
to zvládám, není to tak těžké,
rtíky:
mu....mi...eeeeee
zarytě a zoufale:
mu...miiii..eeeee
Ty svině! Já už je ni
neovládám, nejsem pánem
situace.
Šílím a žasnu nad svou
neschopností,
bezvládností se kterou nic
neudělám.
Pohni se ty líná kůže, pryč
ta odpudivá cela, celá jsem
okolností
Ven, proboha!
klidně na ostré skály,
do mučivých bouří, do bažin,
a duše má-li tady odejít
tak dělej!
Po životě netoužím,
tady proboha ne,
nevážím si ctností.
Poznáte mě?
jsem zahrabaná,
mravokárci, za tu svini,
si mě odneste, pryč si mě
vemte,
stísněná jsem jako papír
v ocelovém prutu.
Pak jsem se probudila
vedle tebe.
Vděčně jsem líbala tvé
ruce a hladila tvé vlasy,
jakoby při loučení.
Pak jsem s sebou trhla prudce,
spal si neviděl nic.
Nejsem, nejsem na tobě závislá,
země je mi lehká dnes,
mám tě ráda a nechytám se tě
jak stébla.
Co pak si mi snes, že tak vedle tebe
ležím?
Abys měl lehké spaní,
miluji tě a milovala jsem se s tebou, víš?
Nebudu se stydět až budeš se mi smát,
co s námi bude za pár let,
nevěř hlavně v nekonečnou lásku,
není, jsou jen lidé a smrt, uvidíš...
Kát se budu, až mě opustíš nebo já tebe,
Čekat na rozchod?
Za co potom stojí ten náš vztah............
|
