Praha je života vonnou zahradou,

lesk jejích dětí jí vstoupil do očí,

a kdyby ne tak vám všem náhradou

tu lavičku naposledy pomočí

Vzbudil se do čásného rána

mlha stoupá k nebi

a z ní

se neznatelně derou

náznaky krásného letního dne

Zabalil se více do svého kabátu,

Ještě trochu dospí

-kroky- další a další-

-příbývá jich-

a

na chodníku

chrchely a nedopalky zpívají

o

krásném letním dni,

co prosedí se celý

na lavičče

a taky dožije.

Praha je rájem osvícenců,

inspirace bez děje,

Vltava pláží utopenců,

jednou nás všechny prokleje