|
|
|
Tajemství lidského těla Autor: Pavel Kastl () - publikováno 26.1.2000 (15:57:40), v časopise 26.2.2000
|
| |
Tajemství lidského těla
Lidské tělo v sobě ukrývá tajemství lidské duše. Z důvodu, že je tělo zevním projevem duše nebo chcete-li jejím zevním obrazem, musí být tudíž jeho přednosti, vady i schopnosti v určitém souladu s vlastnostmi duše, která je obývá. Největší nedokonalost našeho těla je způsobena jeho krátkým věkem a snadnou zranitelností.
Nejprve se zamysleme nad základními fyzickými potřebami a jejich duchovními příčinami. Mezi nejzákladnější pudy patří pud sebezáchovy a pud pohlavní. Pudem sebezáchovy je vyjádřena potřeba být, tedy existovat. Pud pohlavní je pak projevem potřeby duše spojit se s jinou duší, což se projevuje touhou po pohlavním styku.
Potřeba dýchat a neustálé kolování krve v těle znamená, že nejen tělo, ale zejména duše uvnitř něj musí být neustále v pohybu, tedy neustále musí něco cítit a něco prožívat. Nikdy se nemůže zastavit a setrvat v nehybném stavu.
Potřeba vylučovat škodliviny střevy a ledvinami jasně hovoří o skutečnosti, že člověk v sobě nemůže držet odpad (např. závist, nenávist, neprojevenou zlobu atd.), aniž by ho to nepoškodilo.
Nejzajímavějším místem lidského těla jsou pohlavní orgány, u kterých jsou zároveň i orgány vylučovací. Zde se spolu spojují dva protiklady, tedy to, co je v člověku nejodpudivější, a zároveň to, co je na člověku nejpřitažlivější a nejkrásnější. Pohlavní orgány poskytují největší rozkoš, zároveň však jsou tím místem na těle, kterého se, zejména je-li nečisté, jiní lidé štítí. Tedy to nejkrásnější i nejošklivější se na lidském těle nachází na stejném místě. Tato skutečnost také nade vší pochybnost demonstruje, že protiklady mají společný původ: Láska i nenávist, bolest i rozkoš, odpor i přitažlivost.
Vzhledem k tomu, že musí duše prožívat ve svém životě negativní prožitky a bolest, jsou naše lidská těla velmi málo odolná. A jsou zcela úmyslně zkonstruována tak, aby jim například nedorostla chybějící končetina a podobně. Kdyby lidé necítili bolest, pak by nebyli nuceni přemýšlet, protože k přemýšlení a vývoji duše vede utrpení. Kromě toho duše musí prožít plně všechny protiklady, tedy rozkoš a bolest, dobro a zlo. A z toho důvodu také musí dostat tělo, které je schopno všechny tyto protikladné pocity plně vnímat.
Duše musí prožít v průběhu evoluce mnoho rozporuplných úloh (životů) a musí dělat chyby, kterými se připravuje o štěstí v životě. Tyto chyby jsou způsobeny tím, že člověk žije příliš krátce na to, aby nabral skutečně hluboké životní moudrosti a zkušenosti, a dovedl jich ve svém životě plně využít. Ale i to se jednou změní k lepšímu.
Některé teze hovoří o tom, že naše těla zkonstruovali na počítačích mimozemšťané v souladu s Boží vůlí. Ale ať již to je pravda či nikoli, naše těla nám podávají jasný obraz nejen o naší duši, ale i o vesmíru, kterého jsme součástí. Jsou odrazem světa, ze kterého jsme na svět tento přišli.
|
|
|