Vypadalas jako štěně
třásla jsi se, skoro denně
oči halila sis do vlasů
a já tu tvou krásu
sledoval den co den
a podléhal všem nemocem
třásl jsem se pohledem
pod tvým slunným pohledem
a ty, ikdyž jsi jen stála opodál
netušilas snad nic.
A já se tě snad bál...
Bylas zimou v létě
v zimě u moře má pláž,
cítím tě v každé větě
kde podmět drží stráž...
Bojím se, že až dospěješ
očima si vlasy zakreješ
a mě nepoznáš,
až z ratlíka stane rváč
a z náhodné vzpomínky pláč.
Třes se ještě chvíli
třeba se čas zmílí
tvůj pláč se do mých dlaní vpije
a tvůj strach ze zítřka se smyje...
|