když už se pomalu klíží
a nemá už co dodat
a námořníček z majoliky
ubírá se po zbytečném písku
tehdy se teprve na druhém konci,
kde snopy otepí se utišily
a písek oblázky se potrousil
aby kdokoli náhle udivený
de dokázal správně rozhodnout
ještě jsem vlastně měla říci
že nenávidím truhláře
protože rakve vyrábějí
a odvážejí je na káře
a v tichém okně boudy u remízku
v objetí Jagelonci
kteří co levobočci zbyli
kde jsou ty loňské otepy
kam se šly loňské snopy schovat
Nemám ráda ani poběhlice
a majoliku jako takovou
a kováře co rakví víka
sundají z káry a okovou
vítr si každou poválel po stepi
a ti co se nejvíce podivili
když už se pomalu klíží
a není už co dodat
|