|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Báseň z noci, která nezářila hvězdami.
Jak mám
-v zakaleném svitu noční lampy
popsat tvou krásu!?
Snad rýmem o motýlu
z exotické pampy?
(Ne! Romantické klišé
vznešený cit nepopíše!)
A ty zatím
V spánku se usmíváš
A já
rozpadám se štěstím
na poslední atom
A tvá prsa
Chladí víc než temelínské věže
Sejde pak na tom,
Že pravdy osudové lásky
Často štěpíš neřízeně vleže?
Jen když I mne
občas necháš rozbít
jádro skryté mezi tvými boky
(Nemohu si pomoci!
Je omamné víc
než bobkový list i lístky koky!)
Teď klidně spíš
Utlumená na pár procent
Po zasunutí inhibujících tyčí
A mne tvá záře přesto stále ničí...
Kolik ti zbývá do úplného vyhoření?
|
|
|
