Smutná noc
Je to smutná noc uprostřed pokoje
bez oken a dveří.
Je to smutná noc,
kde i s otevřenýma očima nevidíš nic.
Je to smutná noc,
kdy cítíš a slyšíš
pouze rytmický tlukot svého srdce.
Je to smutná noc,
když rukama šmátráš kolem sebe
a cítíš jen chlad.
Je to smutná noc,
když si konečně uvědomíš, že jsi sám,
a je to ta jediná věc,
na kterou dokážeš myslet.
Samota, samota
a po dalších nocích člověk již není sám,
zjistil totiž, že už dávno nemyslí.
Je šťastný,
a proto další noc je ticho,
už nejde slyšet ani unavené srdce,
které nemohlo samo unést tu tíhu.
Je to smutná noc, ale už ne pro něj.
|