Lenka byla odjakživa pracovité děvče. Celé dny doma uklízela a starala se o svou těžce nemocnou maminku. Tatínka jí sežral medvěd, když se spolu jednou procházeli po lese. Lenka tehdy jen tak tak zachránila svůj holý život. Nebýt udatného myslivce, vrhnuvšího se obětavě na to hrozné zvíře a zahynuvšího ve spárech jeho, jistě by medvěd sežral i ji.

 Ale zpět k hlavnímu ději: Lenka měla 3 mladší sestry, o něž se také starala, jelikož maminku měla již více než nemocnou – téměř na pokraji smrti! Kdyby to věděl tatínek, jistě by se v medvědím  žaludku obracel.

 Lenka měla nejlepší kamarádku Mařenku, která ji utěšovala ve chvílích nejtěžších, kdy Lenička upadala do hlubokých depresí. Tloukla často hlavou o zeď a freneticky vykřikovala ty nejvulgárnější nadávky na adresu své, na pokraji smrti, matky.

 Mařence bylo devětaosmdesát let a byla stále ještě panna. Její genitálie už sice brázdilo mnoho vibrátorů a různých napodobenin penisů, ale ten opravdový mužský pohlavní úd ještě nikdy.     

 Jednoho dne však zazvonil u dveří Mařenčiných exhibicionista. Nic netušící Mařenka otevřela a naskytl se jí pohled dosud nevídaný: muž oděný pouze v dlouhém plášti, jenž  ve chvíli rozevřel, chlubíce se svým mužstvím. Měl být opravdu na co pyšný - jeho falus měřil nejméně 30 centimetrů. To bylo moc i na Mařenku. Klepla ji pepka a zemřela jako stará panna.