Naty (Občasný,Redaktor) - 13.12.2004 > Ale teď vážně. Zapomeňme na fakt, že to nepovažuji za básnickou formu. Líbí se mi jak pracuješ s významy slov. Je v tom velmi sugestivní atmosféra. Ale protože já jsem starý šťoural, a přiznávám se, že v tom (možná neoprávněně) cítím personifikaci nějaké imaginární bytosti, vlastnící vlasy, oči a křídla, ktrá je v mlze, (což já moc nemusím), tak mě napadlo, jak by to vypadalo, kdybys vypustil obojí v mlze z textu. Myslím, že by se mi to tak líbílo víc. Jakoby sama mlha pak vytvářela ty krásné obrazy a ne někdo v ní zprostředkovaně.<reagovat
Kelly (Občasný) - 17.12.2004 > :21> simtě kde...? :o)
a není špatně náhodou spíš to, žes to nenapsal tak, aby nějaký roztrhaný ptáčata našla i tupá Kelly? ;o)
ok, kombinace mlha, vlasy, vítr, hladiny, křídla, závoj - pro mě navození "romatické", rozevláté atmosféry, vidim třeba ty scénky z Páan Prstenů, jak tam elfky ladně bloudí s vlajícími rouchy mezi padajícím listím... pokud tam má býti něco brutálního a krvavého, týkající se povražděných ptáčat, jaksi mi to
v celé básni navozuje jistou "násilnost" pouze odlupování kořínků a stříhání hladiny, možná ještě podemleté oči - na druhou stranu ovšem najdeme i jemně pečovatelské odívání soch do svetrů (což mi připadá lehounce naivním, no budiž ;o))
táákže kde je ta krvavá historie o roztrhanejch ptáčcích? :o)<reagovat
pořezaná_sluncem (Občasný) - 17.12.2004 > Kelly> já, vždyť já mám asi taky jiný názor, než autor.... fantasy bych do toho ale netahala... není dobře ani špatně, je něco dobře a něco špatně a to je ta nejkrásnější rovnováha, taková ta labilní, ale rovnováha... a :21 se tou básničkou pohybuje na hraně.. víš, on není tak černobílej asi. nebo možná černobílej jo, ale ne pravoúhlej, nebo, víš, jako že roste, mění se, ta básnička ,trochu organicky, trochu surreálně... nebo možná vůbec ne...<reagovat