Svižně vyrazili
mezi své domy,
až po práci.

(Nebylo tušit legraci.)
Chtělo se jí smát na jeho “my
bychom to vyřešili”.

Čekat, knírek vyraší-li
jak z pod kamene raci,
od kořene stromy.
Čekat, knírek vyrazí-li
dveře. Nebo z kotců hospodářští ptáci.

Dvojnásobná lež a
stálo mi to zato.
Zatni, uskoč, řež,
tak se vyhni, zlato!
(Možná, že má pleš,
já svou lež mám srstnatou)
Věděl jsi to dřív než
já, (to s mou lživětou).
Řež to, řeš.
Zapomeň hned na to.