Pod nožem ticha

skrz déšť

loutky beze slov

jak hloubky jizev

a zítra ústa

povstanou němotou shledání.

Slabiny vodojemu

křičí suchostí vyšachovaného lógru.

Svlečený jazyk počítá mince

utracené za horečku

barvy dráždí nahotu

prvních tahů přednosti žen.

Popravy pěšců vrácené zpět

pečetě kůže odtržené

jak herec ze scény

pohled a stín

gesta přání raněných palub

kordy rozchodů.