Do kouřového sametu
co stoupá ke hvězdám
jenom pár slov zapletu:
že Tě ráda mám

Do něžné vůně jehličí
ve vzduchu se vznáší
že krása se tu neničí
a tím je ten kraj zvláštní

Do sněhového hedvábí
co leží na cestách
co různé tvory přivábí
já píšu tenhle vztah

Že břízy stojí vzpřímeně
a jedle zrovna tak
že je i s tebou příjemně
a v dálce zpívá pták

Že tráva se tu zelená
a roste petrklíč
a já jsem láskou zmatená
tak proč jsi, ksakru, pryč?

I když jsem jinak veselá
stejně chci s Tebou být
jsem láskou k Tobě opilá
buď se mnou, ať mám klid

S Tebou chci kráčet životem
a po boku Tvém stát
dát si Tvé jméno na totem
a s Tebou chodit spát

S Tebou se budit po ránu
a líbat Tvoje rty
zpívat Ti písně z šantánů
a zkoumat pověry

Vyzkoušet rozbít zrcadlo
a rozsypat si sůl
co Tě to jenom napadlo
rozštípat tenhle stůl?

Ten na kterém jsem psávala
své básně pro lásku
u kterého jsem spávala
v polštářích z provázků