|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Sestava struktury vědomí Autor: romann (Občasný) - publikováno 16.11.2004 (15:15:00)
|
| |
Osobnost má svoji strukturu, ktero u můžeme rozdělit na vědomí a nevědomí, jež obsahuje podvědomí i nadvědomí. Ale ani vědomí není jednoduché, má svoji šířku ve které jsou emoce, myšlení a malá část intuice. Každá má své názory a mají různý vliv na to, jak se vědomí rozhodne. U duchovně nerozvinutých jsou silné emoce, u vyspělých intuice.
To jsou vcelku známé věci, ale skutečnost je ještě daleko složitější. Vědomí každého člověka obsahuje totiž obrovské množství částí všech třech stupňů. Každá je trochu jiná, mohou se rozdělit nejen podle vyspělosti, ale i podle zaměření na lásku, sílu či třeba agresi. Další obrovské množství není do inkarnace vůbec zapojováno, čeká na další.
Všechny části mají postupovat ve vývoji a zdokonalují se hlavně aktivitou. Rigidita je blokující, proto nežádoucí. Všechny jsou zapojovány tak, aby se přibližně rovnoměrně rozvíjely. Na to existuje určité řízení, většině lidem skryté. To určí, které části jsou aktivní a které ne. A ne vždy silnější bude rozhodovat. Kdo to vede? To je velmi složitá otázka, za řídící silou je vždy další a vyšší. Záměr je však zřejmý, Hra Boha na Sebepoznání.
P rávě v mystice jsou procesy změn částí vědomí velmi zřetelné. Nejprve se zapojí ty nejlepší části, aby ochota přijímat božské převedla zasvěcence přes úvodní meditace. Zlepšování kvality vědomí je jím chápáno jako výsledek meditací, ačkoliv ten zdaleka není tak výrazný. Když se přijímání Boha upevní, božské síly zapojí do vědomí i horší části a nastávají problémy. Tyto části Boha nechápou a ani nechtějí chápat tak kvalitně. Už nemají takové nadšení do mystiky, nejraději by se před Bohem schovaly pod zem. Je to zkouška vztahu k mystice a projdou jí jen málokteří.
Vst up do nižších je daleko nepříjemnější než do vyšších. Žádná z nich si nemůže dělat co chce, musí přijmout vedení i s očistnými a transformačními procesy. Tyto části se navíc proměňují také jiným způsobem. Když se schovávají před božskou transformační extatickou energií, jsou proměňovány opačnou, tj. tísnivou.
Tyto energie jso u vlastně koncentrátem životních dějů. Znovu a znovu nastává temná noc duše, stav podobný ukřižování. Trvá mnoho let a zlepšení bývá pomalé. O tom se zmiňují všichni mystikové. Sv.Tereza z Avily píše o osmnácti letech střídavě bolestivých i extatických procesů.
Není však jiná cesta, jinak se nerozvinutost nedá napravit. Mystikové umějí již pozorovat, jak se jim části vědomí přepínají, vždy podle potřeb aby neudělali chybu. Božské z rozšířeného vědomí i z nadvědomí je stále sleduje a pomáhá jako Učitel. Může i ovlivnit děje, aby cesta byla průchodná. Je to tedy zkouška odevzdanosti, jinak se tím nedá projít.
V meditacích je jim ukazováno, jak zvláštní strukturou jáství je. Je to vlastně fraktál. Části pozorující a hodnotící děje jsou spojeny vzájemnými vztahy. Tak vzniká nový celek, který opět pozoruje sám sebe. Tím však vzniká další ohnisko pozornosti a tak se to opakuje donekonečna. Odpověď na otázku kdo jsem já je tedy nekonečně složitá, navíc když vše je propojeno se Vším. |
|
|